na Blog.cz

Učit výtvarku ve druhé třídě je tragédie. Zdálo by se, že i mimino by dokázalo vytřihnout nějaký tvary z barevnýho papíru a nalepit je na čtvrtku. Omyl, půlka dětí nemá nůžky a nikdo nemá bílou pastelku. Kolečka, i když jsou obkreslená podle šablon, ve výsledku vypadají jako zubatý brambory, které se koupou v moři klovatiny. Lachtany na obkreslení mam čtyři, pro 7 dětí je to málo. Jedna bílá pastelka na oko lachtana je taky málo. Ve třídě je budoucí Sheldon Cooper malující na kolečka stíhačky a hvězdu smrti... A měli to za hodinu hotový, když já jsem se s tim včera srala dvakrát tak dlouho, damned!

Tak jsem poprvé tuhle knížku teď přečetla celou. Nemá smysl sem psát děj, protože ho stejně každej zná. Jenom, že se mi to líbilo a bylo to místy velice emotivní.

Moje slabost pro seriál Dexter mě donutila koupit si (a také přečíst samozřejmě) trojknížku s prvními třemi dexterovskými příběhy. První půlka knihy - super! Totožnost se seriálem je evidentní, ale druhá půlka - wtf?! Bacha spoiler - jako že LaGuerta je mrtvá hned v prvním díle, to bych přešla, že Debra je v knize Deborah a o Dextrovi ví, že je vrah, to už mi přišlo divný, ale že mrazákovej vrah Brian (Dexiho brácha) vypadá jako kdyby byl jeho dvojče a policie si je plete, to už je fakt ulítlý. Tohle je snad jediná kniha, která je horší než televizní zpracování, nehledě na to, že knížní Dexter má super šestej smysl, super intuici a vůbec všechno tak skvěle předvídá. Myslí si, že prostituky vraždí sám, jenom si to nepamatuje. Seriál je o trochu reálnější.

Útlý svazek dnes již velmi neoblíbené poezie. Mě to baví. Navíc je to ozvláštněno tím, že autor píše verše v češtině i v angličtině. Jinak jeho básně mě velmi zaujaly svou hlubokou myšlenkou. Pro mě je tato sbírka zdroj inspirace.

Tento dramatický svazeček z roku 1953 jsem za 90,- zakoupila v jednom strakonickém antikvariátu. Velice účelně zaplnil mé cesty autobusem, které by byly jinak velice úmorné.

Harpagon, hlavní postava hry, je lakomý a nepřejícný člověk zvyklý dostat vždy to, co chce. A tak se taky usmyslel, že si vezme za ženu mladou chudou dívku Marianu. Svým dětem, synu Kleantovi a dceři Elišce, již domluvil staré, avšak bohaté nápadníky. Potomci se ale jeho rozhodnutí brání, neboť každý z nich si již sám vyhlédl svou lásku. Eliška se zamilovala do Valéra, sluhu vlastního otce, a Kleant si dokonce shodou okolností vyvolil otcovu nastávající, Marianu. Ani jednomu z nich se však do přiznávání svých citů otci nechce, mají totiž strach z jeho reakce. Když ale Harpagon pozve Marianu domů a řekne, že se rozhodl si ji vzít, Kleant se ke své lásce k ní konečně přizná. S otcem se pohádají, po Marianě touží oba. Během jejich hádky ukradne Štika, Kleantův osobní sluha, Harpagonovu truhlu s penězi a později ji předá Kleantovi. Když to Harpagon zjistí, začne šílet a podezřívat všechny kolem. Prvním vyslýchaným je jejich správce Valér. Při výslechu však dojde k nedorozumění- Valér si myslí, že ho Harpagon obviňuje ne z krádeže, ale z lásky k Elišce, a tak se ke všemu přizná. Harpagon se tedy domnívá, že už našel viníka, a ještě ten večer uspořádá večeři, na niž pozve jak svou nastávající Marianu, tak Anselma, kterého určil za ženicha své dceři - Anselm byl totiž bohatý a jako jediný ochotný vzít si ji i bez věna. Při rozhovoru u večeře se však všechno změní - ukáže se, že Valér je vlastně Mariany ztracený bratr a Anslem jejich otec!
Kleant slíbí otci vrátit jeho truhlu pod podmínkou, že schválí sňatky obou svých dětí s oběma dětmi Anslemovými. Zištný Harpagon souhlasí, štědrý Anselm dá věno oběma svým dětem. Hra tedy končí poměrně šťastně i přes to, že se vlastně nic dobrého nestalo a Harpagon zůstal stále takovým lakomcem a hrabivcem, jakým býval.

Lístky květin už vadnou, prach se usazuje a padají stíny. Ani můj život nebude už nikdy jiný.

Nedoufat a nebát se.

Cítil jsem kámen v ústech, slyšel jsem ticho, jež bylo pusté, viděl jsem záblesk v mlze husté. V očích krev a v hrdle drny, v dlaních trny a v uších řev. Přesto jsem věřil, že je to, že musí to být jen můj zpěv...

Proměnu znam už dlouho, ale věnovat se jí pořádně mě donutilo až vypracování seminární práce na toto téma. Knížka je krátká, teď jsem jí přečetla za dvě hodinky. Koho by zajímalo, o čem to je, tady je obsah: Povídka Proměna začíná probuzením hlavní postavy, obchodního cestujícího Řehoře Samsy (v originále Gregor Samsa) a jeho zjištěním, že se proměnil v obří hmyz. Přestože se snaží svou indispozici skrýt před rodinou, je nakonec odhalen. Vyděšení rodiče a sestra Markétka se rozhodnou Řehoře zavřít v jeho pokoji v jakési domácí internaci. Samsa po celou dobu svého změněného stavu uvažuje racionálně, nepropadá depresím a zachovává chladnou hlavu (jeho první starostí je, jak jako hmyz půjde do práce). Řehoř jako hmyz rozumí nadále lidské řeči, jemu samotnému, však ostatní příliš nerozumi, nemůže tedy se svým okolím komunikovat. Situace v rodině se od Řehořovy proměny značně zhorší; jednak příjdou o Řehořovu finanční podporu (dosud je ze svého platu živil převážně on), jednak strádají rodiče i sestra psychicky. Otec se navrací do zaměstnání, pracuje jako sluha, Markétka prodává v obchodě a také se učí francouzštinu. Matka ani otec do Řehořova pokoje nevstupují, stará se o něj mladší sestra Markéta, vždy když za ním sestra přichází, tak se Řehoř schová pod postel, aby ji neděsil. Jediný z lidí, kdo se s danou situací smíří, je otrlá posluhovačka, která se s Řehořem-hmyzem jedná rázně a bez okolků. Jednou se Markéta s matkou rozhodnout vystěhovat z Řehořova pokoje nábytek, v dobrém úmyslu, Markétka se domnívá, že by se mu lépe lozilo po stěnách a stropu, čímž se Řehoř skutečně rád baví, ale matka se obává, že by si to Řehoř mohl vysvětlit tak, že už ho zavrhují. Řehoř si nakonec uvědomí, že by byl rád, kdyby mu pokoj ponechali, tak jak je, brání tedy svůj oblíbený obraz, spatří ho matka a upadne do mdlob, vyhrocenou situaci se rozhodne vyřešit otec tím, že po něm hází jablka, čímž Řehoře těžce zraní. Řehořův zdravotní stav se zhoršuje. Ztěžuje se i atmosféra v rodině; hmotný nedostatek a vypětí ze skrývání Řehoře v bytě doléhají na jeho rodiče i Markétku, která navrhuje Řehoře odstranit. Rodina si do bytu nastěhuje podnájemníky, kteří o Řehořovy nevědí, později ho ale spatří, protože Řehoř si chtěl poslechnout, jak jim Markétka hraje na housle, a tak opustil svůj pokoj a otec se ho snažil zahnat zpět do jeho pokoje, ze kterého se postupem času stalo skladiště nepotřebných věcí. Najemníci byt opouštějí. Téhož večera Řehoř umírá. Druhého dne jej nalezne posluhovačka ("Pojďte se podívat, ono to chcíplo; leží to tam dočista chcíplé!") a jeho mrtvolu vyhodí. Téhož dne uspořádají Samsovi, jimž se viditelně ulevilo, výlet z města a probírají nadějné plány do budoucna.

Takyjsem teď vylovila z paměti, že jsem to vlastně četla. Celkem psycho knížka, navíc se děj odehrává v Praze, což mě uplně pohltilo. Doporučuju. Obsah: Středověké násilí, morové rány, hladomor - to vše se může kdykoliv vrátit. Stačí, aby elektřina přestala pracovat tak, jak jsme zvyklí. Udělá to "cvak" a tma brutální zběsilosti překryje naše životy. Nový román Ondřeje Neffa patří do oblasti katastrofických příběhů. Nespoutanou zběsilost přivádí do důvěrně známého prostředí Prahy a České Lípy. Ve všedních kulisách zbarvených krví defilují románové figury i skutečné osobnosti - Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Zeman… Jaký osud jim romanopisec připravil? Můžete se spolehnout - strašlivý, ostatně jako všem lidem, které uvrhl s chladnokrevnou brutalitou do pekelného kotle světa tmy.

Tuhle knížku jsem četla sice asi před stole lety, ale koukam, že tady absentuje, tak dodatečně: Robert Langdon, uznávaný harvardský profesor náboženské symbolologie, pobývá služebně v Paříži, když v jeho hotelovém pokoji zazvoní telefon. Správce uměleckých sbírek v Louvru byl zavražděn. Co s tím má společného profesor historie? Důvod leží hned vedle mrtvého těla: nevysvětlitelná šifra, kterou tam policie objevila. Langdon se pouští do pátrání a k svému ohromení náhle vidí, že kamsi do temnot vede stopa zřetelných nápovědí, viditelných pro všechny, kdo vidět chtějí, obsažených přímo v díle geniálního Leonarda da Vinci. Do hry se zapojí také talentovaná odbornice na šifry a kódy, Sophie Neveuová, a na světlo vycházejí další záhadné souvislosti, naznačující spojení zavražděného s elitní společností, tajným řádem zvaným Převorství sionské, jehož členem byl kdysi i sám Leonardo. Nastává bezdechá honba Paříží i Londýnem, zatímco nepřátelé beze jména a bez tváře se snaží všechno překazit. Pradávné tajemství, jehož zveřejnění by znamenalo přepsání lidských dějin, má zůstat navěky skryto…

Vhodná konstelace hvězd mi napovídá, že je právě příhodná doba na to, abych ulehčila své duši a začala sypat písmenka z rukávu. Po jednadvaceti letech a dvou měsících mám u sebe v pokoji poprvé v životě funkční televizi, takže si to náležitě užívám a sleduju. Sleduju totiž všechno, zprávy, reklamy, superstar i telenovely. Když se mě totiž teď někdo zeptá, jestli jsem viděla tohle nebo tamto, tak řeknu, že JO! Hahá. Do školy teď musim číst spoustu nudnejch knížek, učit se spoustu nudnejch věcí a psát spoustu nudnejch seminárek. Taky plánuju, že se znova naučim řídit, protože už mě nebaví mít ten řidičák jen tak pro ozdobu. O víkendu jsme ostřihali psa tak, že se mě lidi na ulici ptaj, co je to za rasu. Jo a budu se stěhovat...

Nojo, nebýt školy, nepřečtu si klasiku :o) (enter) (enter) (enter) (enter) (enter) V útlé, ale mistrovsky zpracované novele se Franz Werfel vrací do Rakouska roku 1936, kdy červencová smlouva rakouského kancléře Schuschniga s Hitlerem otevřela dveře pozdějšímu nacistickému záboru. Na tomto politickém pozadí kreslí Werfel s citem pro psychologickou miniaturu příběh vysokého úředníka na ministerstvu vyučování Leonidase, člověka pocházejícího z nuzných poměrů, který se díky své kráse a společenské oblibě bohatě oženil a jemuž se tak uvolnila cesta k bohaté kariéře. Do jeho poklidného života však sjede blesk v podobě žádosti o pomoc pro studenta židovského původu, který nesmí dostudovat v Německu. Tuto žádost mu poslala jeho bývalá milenka, a ve chvíli, kdy si ji Leonidas přečetl, začíná osobní drama člověka, považujícího se dosud za charakterního a bezúhonného manžela, a postaveného náhle před volbu: pomoci či nepomoci, svěřit se manželce k dávnému padoušskému činu, či jí ho zamlčet. Leonidas se dobere konce svého váhání s vědomím, že mu osud nabídl možnost, aby se zachránil z velkého životního provinění, ale on že tuto možnost odvrhl. A rovněž ví, že k další nabídce už nedojde. (z přebalu knihy)

Proč blog.cz nereaguje na moje mezery v článcích a text se zobrazuje pohromadě? K sakru tyjo...

Nojo, povinná četba (a to mě ještě čeká Povětroň). Neni to dlouhý a snese se to (za tohle by mě asi PhDr. Peterka CSc. zabil). Obsah knihy: V první části se Juraj Hordubal vrací po osmi letech z Ameriky domů do Podkarpatské Rusi a naivně si myslí, že na něj doma čeká uklizený domov, věrná žena (Polana) a milující dcerka (Hafia). Svůj domov má značně idealizovaný a nepřipouští si, že by to tam mohlo být jiné. Skutečnost, že to vypadá úplně jinak, omlouvá svojí dlouhou nepřítomností. Doufá, že si tam na něj brzy zvyknou a všechno bude zase dobré. Ze začátku je přesvědčen, že mu jeho žena byla po celých osm let věrná. Nakonec pravděpodobně začíná tušit, že mu je Polana nevěrná se správcem Štěpánem Manyou. Mezi oběma muži vznikne napjatá atmosféra a Manya je nucen opustit Hordubalův statek. Milenecký vztah mezi Polanou a Štěpánem ale nekončí. Společně se smluví, že Hordubala zabijí, a svůj plán uskuteční. Druhý díl popisuje vyšetřování Hordubalovy vraždy a zprostředkovává čtenáři jiný pohled na okolnosti, které zločinu předcházely. Ve třetím díle je ukázán pohled soudu, který v tomto případě má vznést rozhodnutí o vině mileneckého páru.

Jako řádný fanoušek HP jsem samozřejmě neodolala a zakoupila jsem si tento útlý svazek. Co na to říct? Slabota - J. K. R. napsala lepší kousky, ale nepřečíst to by byl hřích. O knížce: Bajky Barda Beedleho obsahují pět pohádek. Jsou to klasické staré kouzelnické pohádky, které znají všechny děti z kouzelnických rodin.

Navzdory k názorům, že Coelho píše slinty, jsem se od něj rozhodla přečíst aspoň něco. Celkem dobrá knížka přečtená za odpoledne. O čem to je: Příběh o mladé slovinské dívce, která ačkoliv, nebo právě proto, že má všechno, spolyká velké množství prášků na spaní a smířená sama se sebou čeká na smrt. Jenomže přežije a probouzí se v psychiatrické léčebně Villete, kde ji doktor oznámí, že její srdce nevydrží déle než týden. A právě v těchto posledních dnech zažívá největší překvapení, nejkrutější pravdy a nejvroucnější lásku svého života. Hlavní poselství knihy spočívá v tom, že si čtenář uvědomí, jak moc si je jist svým životem, dny , týdny a roky utíkají a on si možná - pokud vůbec - na stará kolena uvědomí, jak nenávratně je každý okamžik na Zemi vzácný. Hlavní hrdinka knihy prožívá každý svůj den jako poslední, protože jí lékař sdělí, že její srdce bylo nevratně poškozeno a nikdo jí nemůže zaručit, že se zítra probudí. Veronika se v léčebně zamiluje do schizofrenika Eduarda, který jí dává poznat dosud netušené rozměry lidského bytí, učí ji radovat se z každé maličkosti, rozkvetlé květiny či východu slunce…

Ano, můj oblíbený Brown + speciální vydání knížky mi zpříjemnilo dobrých pár dní. Moc doporučuju a garantuju, že se od knihy neodtrhnete dřív než po přečtení. A něco málo k obsahu: Kniha líčí první dobrodružství uznávaného harvardského symbologa Roberta Langdona, budoucího hrdiny knihy Da Vinciho kód. Spletitý příběh jedné noci a jednoho dne začíná nočním telefonátem, v němž se ředitel elitního švýcarského vědeckého ústavu CERN na symbologa obrátí s žádostí o pomoc při pátrání po vrazích jeho kolegy. Cejch, který má zohavená mrtvola vypálený na hrudi, Langdona přivádí na stopu dávného bratrstva iluminátů, kteří po desítkách let zdánlivé nečinnosti opět udeřili, aby přímo v srdci katolické církve, ve Vatikánu, definitivně a poněkud brutálně vyřešili odvěký spor vědy s náboženstvím. Langdon, a s ním i půvabná fyzička Vittorie, prožijí neuvěřitelných čtyřiadvacet hodin, během nichž v římských kostelích kdosi podle starodávného vzorce popravuje kardinály a kdesi v útrobách Vatikánu, očekávajícího volbu nového papeže, odtikává nejničivější časovaná bomba v dějinách lidstva.