Leden 2007


George Bush ? Cápek =D

22. ledna 2007 v 19:15 Odkazy
Na procházce internetem jsem opět narazila na funny věc =D. Pokud se kouknete sem, anebo sem, uvidíte, co všechno umí jeden oblíbenej americkej prezident.... Je to fakt mazácký, tak na to jukněte. =D.

http://www.smile.com.au/image/splash.gif

Optické klamy

22. ledna 2007 v 19:05 Fun pictures
CO VIDÍTE KUPU ODPADKŮ NEBO SEDÍCÍ PÁR
URČITĚ VIDÍŠ JAK SE ZRNKA KÁVY OTÁČEJÍ,ALE NENÍ TO TAK JE TO POUZE VE TVÝ FANTAZII
KOUKEJ SE DO STŘEDU NA TEN KŘÍŽEK A UVIDÍŠ ŽE SE TY KRUHY OTÁČEJ
DĚLEJTE HLAVOU DOPŘEDU A DOZADU CO SE BUDE DÍT UVIDÍTE SAMI!!!!!!!!!!!!
CO VIDÍTE HLAVU ČERTA NEBO STOJÍCÍ DÁMY
KOUKNĚTE SE POŘÁDNĚ A ZKUSTE CO VIDÍT
POZORUJTE ASI 30 SEKUND NA TEN KŘÍŽ TAK ASI 30CM OD POČÍTAČE A PAK SE PODÍVEJTE NA BÍLOU ZED NEBO PAPÍR..CO VIDÍTE??????JE TO VAŠE FANTAZIE
Iluze zaměňující prespektivu
Králík nebo husa?
Váza a dva obličeje.
Chlapík se saxofonem nebo dívka.
Muž s brýlemi nebo nápis LIAR ze strany?
NO COMMENT
Nemožný trojúhelník

Avatary

21. ledna 2007 v 21:38 Všechno možný

Fakt doporučuju =D

21. ledna 2007 v 19:58 Odkazy
Na tohle sem narazila při brouzdání po netu... Fakt si to musíte zkusit :D sice asi po pěti minutách rozflákáte compa, ale aspoň pro ty, co mluví samomluvou je to fajnovej program :D Jmenuje se to Ludvík a je to taková osoba naprogramovaná, co si s váma povídá taaaagže kdyžtak klikni sem -----> chci Ludvíka =D


historie+info

20. ledna 2007 v 21:26
Metalová hudba začala vznikat někdy v 70-tých letech. Základy byly vzaty z rockové hudby, a pak řádně přitvrzeny razantnejšími kytarami, zpěvem, a bubeníci do svých kotlu taky začali víc třískat. Ranná metalová hudba byla založena na agresivnejším způsobu hraní a byla produkována pouze el. kytarama a bubny. Čím tvrději kapela zněla, tím lepší byla. V dnešní době je tomu jinak, ale k tomu se jěšte dostanu. Metal symbolizoval sílu a tvrdost. A lidi to začali poslouchat a bylo jich čím dál víc. Však v 80-tých letech byl metal na vrcholu své popularity, respektive, abych byla přesná, tím nejoblíbenějším žánrem osmdesátých let byl hard rock. Lidé si pamatují, že všichni rockeři v rockových skupinách měli nadýchané účesy a vypadali všichni stejně a bylo jich všude plno. Zárným příkladem muže být skupina Europe, která pocházela ze Švédska. Typický příklad kapely jednoho hitu. Jednalo se o rock, ale některé časopisy je označily za heavy metalovou bandu. Ty největší a nejoblíbenější metalové kapely vznikaly na přelomu 70-tých a 80-tých let. V té době se rozvlnila tzv. "nová vlna britského heavy metalu" zkráceně NWOBHM (new wave of british heavy metal). Začala éra tvrdšího metalu. Každému se teď zřejmě vybaví skupina Iron Maiden, asi nejznámější heavy metalová kapela z Britských ostrovu. Ano, patřila a s určitými výpadky stále patří mezi to nejlepší co se na metalové scéně urodilo. Nebudu se o ni rozepisovat, protože článku a biografií je na Internetu habaděj. Heavy metal se začínal prodírat do povědomí všech příznivců tvrdé hudby. Hudba V osmdesátých letech však vzniklo mnoho dalších podžánru metalu. O nich se dočtete níže v chrakteristice jednotlivých stylů. Ale přece jenom je nutno se zmínit o speed metalu, který se začal razit v Německu. Pamatujete se na album "Walls of Jericho" od Helloween? To je snad jedno z nejlepších speed metalových alb vůbec. Razantní a rychlá hudba, která znamenala posun o krůček dál ve vývoji metalu. Začátkem devadesátých let se vyrojil death metal. Snad všichni znají Obituary, Death, Cannibal Corpse apod. Velká část death metalových kapel vznikla v USA, konkrétně na Floridě. Dnes hraje death metal spousta skupin a jejich zvuk je pro každý stát svým způsobem typický. Podrobněji až za chvíli. V 90-tých letech vzniká snad nejvetší množství různých stylů. Spousta skupin začíná kombinovat hned několik stylů zároveň a škatulky začínají být velmi těsné. Už není možné každou skupinu zařadit do toho, či onoho stylu. A myslím si, že je to pro metalovou hudbu, jako takovou, velké plus, protože metal se stává, a zřejmě se už stal, jeden ze dvou nejobsáhlejších hudebních stylů. Není to komerční hudba, a proto se musí jednotlivé kapely opravdu velmi snažit aby se prosadili a pro metal je to velmi dobré, protože tak vznikají další a další skupiny, které se snaží být lepší než ostatní a jak se říká, konkurenční boj zvedá kvalitu produkce. A metalová scéna posledních let je toho důkazem. A dostávám se k současnosti. Nejmladším dítětem metalu je tzv. techno metal. Já sám techno přímo nesnáším, ale jako doplněk k metalu to zní zajímavě. Teď mám na mysli dvě skupiny, které začaly udávat tón právě tohoto nového žánru. První z nich je Samael a druhou je The Kovenant. Hudba v jejich podání je naprosto skvělá a pořád tvrdá. Pořád je to metal. Základním stavebním kamenem metalu jsou el. kytary a bubny (v poslední době i umelý bubeník v podání počítačového cípu). Zpěv muže být jakýkoli. Od absolutního chrcáku až treba po operní zpěv. Důležitou substancí však musí zůstat elektrické kytary. Já osobně si myslím, že metal je nejlepší hudební směr, jaký znám. Metal je velice pestrý styl a každý si v něm najde své oblíbence. Neznám pestrejší hudbu, než je metal. Jako velmi stručný průlet historií metalu by to mohlo stačit. A teď se budu věnovat jednotlivým žánrům podrobněji. Zkusím to vzít chronologicky tak, jak jednotlivé žánry vznikaly.

- Heavy metal -

- jeden z nejznámějších stylů na metalové scéně. Hlavním poznávacím znamením heavy metalu je melodičnost a zpěv ve vysokých tóninách. Rychlost taky není zanedbatelná. Zpěv bývá čistý a srozumitelný. Velmi chytlavé refrény převážně ve sborech. Skupiny (Iron Maiden, Helloween, Rage, Stratovarius apod.) Heavy metal je asi nejoblíbenější styl v metalu. A v dnešní době se pomaličku vrací jeho síla. Nejznámější novou heavy metalovou skupinou je Hammerfall ze Švédska. Mnohými zatracovaný pro údajné plagiátorství, ale mnohými obdivovaný za čerstvý heavík.

- Power metal -

- síla, která má proudit z tohoto stylu má být zastoupená zejména v textech, které popisují dávné časy, kdy největší zábavou bývaly různé bitvy, a byl to čas hrdinných bojovníků apod. Nejznámější kapelou, která přesně o tomto zpívá, je Manowar. Tato skupina je známá svými cover obaly na deskách, kde hlavním motivem je takovej svalouš, který je tvrdší než samo peklo. Je to trošku kýč, ale pro mnohé fanoušky je to modla. A o fanynky taky nemají nouze. Však Manowar je známý svými šoustpárty s fanynkami po každém koncertě. Další kapelou, která hraje power metal je Runnig Wild. Ti se zase zaměřili na časy korzárů a pirátů (Under Jolly Roger, Pile Of Skulls, Port Royal, Black Hand Inn) a v poslední době se zaměřili na dobu slavného francouzského generála Napoleona Bonaparte (Victory) Nyní zažívá power metal s heavy metalem renesanci. Třeba se poohlédnete po Virgin Steel a jejich posledním albu "The House Of Atreus".

- Speed metal -

- je to vlastně rychlejší verze heavy metalu. Všechno je stejné, akorát rychlejší. Melodičnost zůstala a zpěv se taky nijak nezměnil. Vesměs skupiny, které hrají heavy metal, hrají i speed. Takže připíšu ješte například Grave Digger s Blind Guardian.

- Thrash metal -

- kdo zná Sepulturu, tak ví co je to thrash metal. Je to o ěeco tvrdší heavy metal. Je kladen vetší důraz na syrovost a agresivitu projevu. Známou skupinou, která razila tento styl na sklonku 80-tých a 90-tých let, je americký Testament. A nejznámější kapelou je snad Metallica a Megadeth. Ovšem pouze ve svých ranných časech. Metallica se od thrashe odklonila albem "Load" a Megadeth se začal vzdalovat albem "Cryptic Writings". Všeobecně je tento styl agresivnější než heavy metal.

- Death metal -

- vznikl začátkem 90-tých let. Jedná se o jeden z nejtvrdších hudebních stylů vůbec. Hudba je hodně přitvrzena. Hlavní roli zde hrají naboostrované kytary a zpěvákův chropot, který je chrakteristický pro death metal. Nejznámější kapelou je snad Death, Obituary, Entombed, Grave, Dismember, Unleashed, český Krabathor, polský Vader a spousta dalších. Hlavním spojujícím prvkem death metalových skupin jsou texty. Nejčastěji jde o kritiku společnosti, náboženství, politku apod. Napríklad skupina Obituary na svém albu "World Demise" si vzala na paškál ekologickou krizi. Bolt Thrower zase poukazují nad nesmyslnosti válek apod. Prostě zpívají o všech těch špatných věcech. Ne, neoslavují to. Kritizují to. Samozřejmě, že se najdou spolky, které jen hlásají nenávist vůči lidstvu, ale je to jako všude jinde. Nenávist není tahounem metalu.

- Doom metal -

- pomalý death metal. Stručná a výstižná charakteristika. Takto to napsat by stačilo někdy v roce 1993. Ale dnes je doom metal trošku někde jinde. Základy jsou pořád stejné, ale celkové znení je úplně jiné. V tomto stylu se vůbec poprvé objevují nemetalové nástroje, jako například housle u My Dying Bride, harfy u Elbereth, ženský andělský hlásek a violončelo u Theatre Of Tragedy apod. Prostě doom metalové skupiny nastolili nový směr, kudy se metal začal ubírat. Nejtypičtější doom metalová skupina dneška je: tvrdá hudba, dva zpěváci (ženský hlas a mužský chropot) a ruzné flétny, housle, samply, klávesy apod.

- Black metal -

- Tento styl je asi nejextravagantnější ze všech metalových žánrů. Však každý určitě zaslechl zkazky o Norské black metalové mafii. V začátku 90-tých let se tento styl dostal na první stránky novin v severských zemích. Ovšem nechvalným způsobem. Některé skupiny zřejmě nepochopily, co hudební skupiny mají v popisu práce a místo toho, aby pořádně cvičili někde v garáži, tak vypalovaly kostely, zabíjeli se navzájem a jejich hudba byla mizerná. Tak vypadal black metal v ranných začátcích. Dnes je to v drtivé většině jinak. Jediné, co si dnešní black metalové skupiny ponechaly je tzv. "warpaint". Bíle natřené tváře a černě dokreslené ruzné škleby apod. Ale to je image, svým způsobem je to komerční záležitost. Takové zviditelnění. Ovšem mnoho skupin se tímto způsobem zviditelňovat nemusí, ale přesto se malují. Dnešní black metal je hojně doplněn klávesy, samply a různými doplňky. Nemetalové nástroje mají zelenou i v tomto, nebo právě v tomto stylu. Kytary jsou naladěné o něco výš než je tomu napríklad v deathu a zpěváci zpívají tím ječákem, jaký známe například v podání Cradle Of Filth, či Dimmu Borgir apod. těch skupin, co hrají black metal je strašná spousta. Dnes je to asi nejoblíbenější styl vůbec. Však takové kapely jako je Lothlorien, Nokturnal Mortum, Liar Of Golgotha, Ancient, Vintersorg, Siebenburgen, Manegarm, Nagelfar, a mnoho mnoho dalších jsou naprosto skvělé, melodické, nápadité a tak dále. Nebudeme zastírat, že tento styl se hlásí k satanismu a že je proti náboženství jako takovému. Názory jednotlivých black metalových skupin jsou různé, ale převládá názor, že každý človek je zodpovědný za svůj život a má věrit především sobě a svým schopnostem. O tom vlastně, velmi zhruba, je moderní satanismus. Obracejí se víc k historii a mytologiím svých zemí. A jak všichni víme, tak na severu rádili Vikingové. A právě Vikingové jsou jedním z hlavních témat black metalových textů. (např. Einherjen, Mithotyn). A také se některé skupiny inspirují folklórní hudbou své země. No a pak to zcela po svém zakomponují do svých skladeb a vzniknou z toho tak výborná alba jako například "Goat Horns" od Nokturnal Mortum (Ukrajina) či "Ahenian Echoes" od Nightfall (Recko) a nebo album "Till Fjalls" od Vintersorg (Norsko). Všeobecně je black metal pořád na vzestupu a už jde především o hudbu a ne o činy. Však kdo si poslechne album "Cruelty And The Beast" od britských Cradle Of Filth, tak mi dá za pravdu. Propracovaná hudba do nejmenších detailů. A ještě ten námět. Co dodat? Hrabenka Báthoryová nebyla žádný svatoušek.

- Grind core -

- tak o tomto stylu by nejlíp povykládal Deathka. Je to prostě náhul. Základy převzaty z death metalu a pořádně přihulené kytary a zpěv je ještě brutálnější.

- Industrial metal -

- tento průmyslový styl je zvláštní tím, že v hudbě se objevují strojové zvuky. Takový technický, kovový a zběsilý metal. Příkladem muže být Fear Factory či Strapping Young Lad. Obě kapely se vyznačují zběsilým tempem. Strapping je o něco zběsilejší než Fear Factory. Na albu Demanufacture od FF je právě slyšet to kovové znění. Aspoň já mám z toho pocit, jako by hráli ve fabrice.

- Gothic metal -

- můj velmi oblíbený styl. Následovník doom metalu. Ovšem mnohem jemnější a melodičtější. V tomto stylu je povoleno skoro všechno. Hlavní je, aby to mělo takovou tu trošku melancholickou náladu. Samozrějmě, že, stejně jako celý metal, i gothic metal musí vycházet z el. kytar. V tomto stylu se samozřejmě používají různé smyčcové nástroje, flétny, hoboje a spousta, spousta dalších hudebních nástrojů. Prakticky všechno co hudebníky napadně. Zpěv by měl být spíš odlehčenější a neměl by to být žádný chrcák. Ba naopak. Upčedňostnován je hluboký mužský hlas a čím dál častěji ženský zpěv. Vůbec v tomto stylu se ženy vyskytují podstatně více než v jiném metalovém stylu. Je spousta skupin, kde jsou dva zpěváci. Ale na rozdíl od doom metalu mužský zpěv je převážně čistý a srozumitelný a žena zpívá buď operním zpěvem (velmi častá varianta) a nebo normálně. Ten operní zpěv bývá velmi kvalitní. Vůbec zpěvačky v metalových skupinách mají kvalitní hlas. Skupiny: Lacrimosa, Dreams Of Sanity, Dreadful Shadows, Lacuna Coil, Haggard, Cemetary Of Scream, Macbeth, Tristania, Trail Of Tears, On Thorns I Lay, Entwine, Dominion, a česká Silent Stream Of Godless Elegy, v těchto skupinách zpívají muž a žena a v následujích kapelách se o zpěv postaral hlavně muž: Ever Eve, My Insanity, Aion, Ancient Ceremony, Heavenwood, Crown Of Autumn a spousta dalších. A to jsem se zmínil jen o pár skupinách. Je jich mnohem víc. Ješte bych se zmínil o Nightwish. V této skupině zpívá jenom žena a to operním hlasem.

- Progresive metal -

- Převážne se jedná o skupiny, které se skládají ze známých hudebníků, kteří už mají za sebou úspešnou kariéru. No a hrají takový mix všeho možného. Ovšem v žádném případě do onoho mixu nepatří ty tvrdé styly. Prostě pohodovka. Na hranici s rockem. Jmenuju aspoň Dream Of Theatre, Liquid Tension a Working Man.

- Atmospheric metal -

- tento styl je něco na způsob gothic metalu, ale mnohem, mnohem měkkčí. Příkladem může být Tiamat posledních 4 let. V hudbě se vyskytují různé doplňky na způsob šumícího morě, zvuky lesa apod. Do tohoto žánru lze zařadit i The Gathering s albem "How To Measure A Planet", kde je slyšet vysílání z vesmírné stanice. Takže je to spíš na odlehčení. Žádný nářez se nekoná. Čistý atmospheric metal je vesměs nudný styl.

- Folk metal -

- každý ví, co to je folková hudba. No a samozřejmě, že i tento styl neušel zájmu metalových skupin. Zdárným příkladem může být Anglická skupina Skyclad. Folk metal patří do těch měkčích stylů. Převážne se jedná o melodiku převzatou z folklóru dané země, ze které pochází daná skupina. Velmi často skupiny používají i hudební nástroje, typické pro danou zemi. Samozřejmě je to jen jako doplněk. Takže svým způsobem bychom tento styl mohli nazvat i jako national metal. Zajímavý styl, který metalovým posluchačum přibližuje kulturu dané země, sice poněkud zkreslené, ale přece.

- Symphonic metal -

- tak tento styl je zřejmě jasný už ze samotného názvu. A asi všichni jste slyšeli poslední album od veleslavné Metallicy "S & M". Prostě metal v doprovodu symfonického orchestru. Avšak práve Metallica je skupina, která by neměla toto oznacení dostat, protože se jedná o projekt, který jim napsal někdo jiný. Jsou zde mnohem originálnejší kapely. Napríklad Waltari a jejich album "Yeah! Yeah! Die! Die!", death metal, skloubený se symfonickým orchestrem, nebo Rage a pražský symf. orchestr na albu "Lingua Mortis". Ale i u techto kapel se jednalo vesměs o projekty. Něco jiného je například symfonický metal v podání Therion či Lacrimosa. Zatímco Therion už zřejmě vyčerpal své nápady na albech "Theli" a "Vovin", tak Lacrimosa na albu "Elodia" předvedla, jak se má hrát symfonický metal. Velmi výborné album. Symphonic metal patří mezi velmi nákladný styl a tak těch skupin, hrající tento styl, není moc. Je to škoda, protože metal skloubený se symfonickým orchestrem, je vynikající.

- Dark metal -

- tak toto označení se objěvilo docela nedávno. Co si má človek pod tímto stylem představit? Temný metal? To by mělo být něco na způsob black metalu, což? No, zřejmě by z black metalu měla daná skupina hrající dark metal hodně čerpat. A vesměs ano. A k tomu prvky gothic metalu s melancholickými náladami. Ano, to by mohlo být ono. A které skupiny by podle této mé chrakteristiky sem patří? Tak třeba Graveworm, Legenda, Inner Shrine, Empyrium, Summoning, Opeth apod.

- Techno metal -

- velmi mladý styl. Do povědomí se dostal zejména díky skupině Waltari a The Kovenant. Asi všichni víme, co to je techno. Ovšem techno metal není zas až tak techno hudba, která by se měla hrát někde na house párty. Kovenant hraje docela tvrdou hudbu a techno zde zastupují hlavně rytmy a samply. Je to docela náhul a mně se to líbí. Více o tomto stylu až když bude více skupin. Techno metal ještě není oficiální označení, takže to berte s rezervou.

- White metal -

- sem spadají všechny křesťanské metalové skupiny. A to může jít o death metal (Mortification), doom metal (Paramaecium), gothic metal (Tristitia) no prostě o všechno možné. Jediným společným jmenovatelem jsou křesťanské texty oslavující Ježíše, Boha apod. Jinak znějí úplně k nerozeznání od "nekřesťanských" skupin.

- Mix metal -

- tak tohle není už vůbec oficiální označení stylu metalu. Je to jenom moje označení všech skupin, které hrají různé mixy metalových žánrů, a které bourají právě ono škatulkování. A to je na tom to nejlepší. Takové skupiny patří mezi špicku metalové scény. Nejčastejší kombinací bývají gothic/doom metal a gothic/black metal. Nebo psáno v opačném pořadí. Na prvním místě je vždycky ten styl, který na daném albu převládá. Do onech dvou stylů spadají i skupiny, o kterých jsem se zmínil. V minulosti hráli třeba jenom doom, či gothic a teď hrají třeba mix doom/gothic. Tyto styly mají k sobě hodně blízko. Sem spadají takové kapely jako Theatre Of Tragedy, Tristania, Macbeth a kupa dalších. S gothic/black metalem je to to samé. Výše zmíněné skupiny hrají nyní prevážně mix. A jedná se vlastně o dark metal. Ale existují i další mixy. Napríklad heavy/black v podání Children Of Bodom, heavy/gothic (Nightwish) a další. Prevážná vetšina dnes vydávaných metalových alb je mix více metalových stylů.
http://www.artefact-metal.com/artefact/images/artefact_album_magic_large.jpg

photos of TleSKAč

20. ledna 2007 v 21:13


http://images.freemusic.cz/koncerty/mutabortleskac/21.jpg
The image “http://www.fiftyfifty.cz/img/article/2006/03/c333975389.jpg” cannot be displayed, because it contains errors.

http://www.punkmusic.cz/photos/2001/010921/01.jpg

http://www.skaweb.cz/fotky/2004-04-24/m/DSC05270.JPG

http://www.doubice.cz/images/fotky/ostatni/tleskac2005.jpg

The image “http://musicportal.jikos.cz/fotky/Tleskac062003/Tlesk6-s.jpg” cannot be displayed, because it contains errors.

Info+historie

20. ledna 2007 v 21:10
Kapela teoreticky vznikla 1. 1. 2000 pět minut po půlnoci v plzeňskym hudebním klubu "Divadlo pod lampou". Po přípitku tří členů punkový kapely "Požár mlýna" baskytaristy Jirky Sýkory (Frigo), bubeníka Petra Bejleka (Bejdžán) a zpěváka Míry Cislera(Prasopes) se začal rozvíjet jejich nápad založit kapelu, která bude podle jejich představ hrát skáčko.
Na podzim 2000 začaly první zkoušky a trio se rozšířilo o kytaristu Jirku Kyliše, tenorsaxofonistu Štěpána Slezáčka, pozounistu Michala Sloupa a klávesistu Honzu Mráze. Záhy se k lopotě zúčastněných přidal altsaxofonista Pavel Halík a mladičká, teprve patnáctiletá, zpěvačka Olinka Konopíková, která se jen těžko srovnávala s mužskou přesilou.
Po deseti měsících útrap se (kde jinde než) v "Divadle pod lampou" konal první koncert pro 200! osob. V létě se, konečně, banda zakulatila na deset členů s příchodem poslední posily, trumpetisty Karla Kolesy. Koncerty jsou čím dál čaštější, čím dál od rodné hroudy a úroveň hudebních výkonů prudce stoupá.
V zimě 2002 se loučí kytarista Jirka Kyliš a jeho místo obsazuje strakonický Vladimír Bareš. V tomto složení je odehrán pro kapelu zásadní koncert na Litoměřickém kořenu v létě 2003, kde byl soubor lapen do sítí hudebního vydavatelství Black Point, pod jehož křídly na jaře 2004 vydává svý debutový album "Ska z Česka". Název tohoto alba naprosto přesně vystihuje styl, který kapela produkuje.
Zbývá jen dodat že 9. 12. 2006 se v plzeňský "Šeříkovce" odehrál křest nového CD.
JEJICH CÉDÉČKA

Záznam koncertu z divadla Pod Lampou 3.3.2002

SKA z Česka

Na Předměstí Bory


http://www.stroeja.com/images/Statii/2006/Ska/ska-statia---3.jpg

photos

20. ledna 2007 v 20:49

diskografie

20. ledna 2007 v 20:48
Orlík - OI! (1990)
  1. Álíb agil
  2. Noční kluby
  3. Skinhead
  4. Zahrádka
  5. OI! OI! OI!
  6. Perník
  7. Orlík
  8. Faschos
  9. Skinheadskej stát
  10. Bílej jezdec
  11. Pivečko
  12. Euroskin
  13. Zelený krávy
  14. My proti nám
  15. Čech
  16. Vozová hradba
  17. Viktoria Žižkov
  18. Karel G. mit uns
  19. Pánové

info

20. ledna 2007 v 20:47
  • Narodil se: 4.11.1968 v Praze.
  • Stav: Ženatý
  • Má 3 dcery: Anastázii (1998) a dvojčátka Roxanu a Rozálii (2003).
  • Jako herec účinkoval v českých filmech - Proč, Černí baroni,... a v německém seriálu "Alles ausser Mord"
  • Nejpodstatnější částí Landovy osobnosti je jeho hudební tvorba. Kromě toho, že je známým zpěvákem, tak si sám skládá hudbu, libreta a píše texty.
  • V roce 1987 spolu s kamarádem Davidem Matáskem zakládá kapelu Orlík
  • Hned po prvním oficiálním albu v roce 1990 a koncertě - se ocitl Orlík pod kritikou novinářů.
  • Mnoho fanoušků Orlíku nepochopilo obsah písní a tak nastartovali neodvratný konec kapely.
  • Druhé album pojmenoval
    "Orlík - Demise!" A to byl definitivní konec kapely Orlík.
  • V roce 1992 se vydal na sólovou dráhu začínající deskou Valčík
  • Dohromady obdržel dvanáct zlatých a pět platinových desek
  • Byl vyhlášen "nejúspěšnějším českým autorem za posledních deset let".
  • V roce 1996 napsal společně s manželkou scénář a hudbu k muzikálu Krysař
  • Píše i scénáře k filmům. (Např. film "Zvláštní schopnosti")
  • Další scénáře: Rapsodie vlků, Modrý kříž, Natural born kinder (děti), Poslední čaroděj, Klíč Králů, Cesta je Prach, Tajemství.
  • Napsal hudbu i k několika filmům, např. Udělení milosti se zamítá (2002) a Gambit (2001)
  • Daniel Landa se ve svém životě nezaměřuje jen na svou sólovou tvorbu, ale také se věnuje svým dalším zálibám
  • Od roku 1996 jezdil profesionálně autokros - 6.místo v Evropě.
  • V roce 1998 se dostal k testování trucků.
  • Z testování se brzy vyvinula týmová dvojice (Koloc, Landa).
  • V roce 1998 skončil šestý na ME v autokrosu a v roce 1999 byl vyhlášen mezi trucky nováčkem sezóny, v roce 2000 byl pátý v ME v truck racingu.
  • V roce 2001 se přidal na dráhu v soutěži rallye.
  • 31.března 2005 se uskutečnila premiéra muzikálového drama Tajemství.
  • V Listopadu 2005 koncertoval v Ostravě a v Praze na BOUŘI 2005 a vyšlo CD Tajemství.



Demence národa ? To snad ne

20. ledna 2007 v 20:18 blbosti
Jak tohle může vubec někdo splodit ?!


Jak se na stereogramy koukat ?

20. ledna 2007 v 19:36 Stereogramy

Jak si prohlížet stereogramy

Existuje více metod, jak vnímat třetí rozměr při prohlížení stereogramu:
  • Zahleďte se do nekonečna nebo pohledem fixujte předmět daleko za stereogramem, který držíte před očima ve vzdálenosti určené pro čtení. Oči jsou v tomto případě zaměřeny paralelně. Ponechte je tak a pohybujte pomalu obrazem dopředu a zpět, dokud se efekt nedostaví.
  • Koncentrujte pohled na bod mezi špičkou vašeho nosu a zobrazením; intenzivně tedy šilhejte, aniž byste se nechali iritovat komentáři vašich kolegů či příbuzných. Pomalé pohybování obrazu dopředu a zpět opět vyvolává trojrozměrný efekt.
  • Nad mnoha obrázky jsou vidět dva body. Uvolněte své oční svalstvo a přeostřete na nekonečno, aniž byste pohledem zcela opustili tyto dva body. Po krátké době uvidíte tři body. Pak jste schopni pozorovat obraz pod těmito body v plné hloubce.
  • Položte si na obrázek skleněnou tabulku a pozorujte svůj obraz ve skle. Přitom nepatrně přibližujte a vzdalujte obličej od předlohy, až se vám objeví trojrozměrný obrázek.

Stereogramy....co to je ?

20. ledna 2007 v 19:29 Stereogramy

Co jsou to stereogramy

První experimenty, které měly uspokojit přání spatřit trojrozměrné obrazy, byly provedeny v roce 1838. Byly k tomu použity dvojice obrazů (proto jim říkáme stereogramy), které musely být pozorovány speciálními brýlemi. Teprve díky této pomůcce bylo dosaženo trojrozměrného efektu. Později byla tato metoda zdokonalena a dokonce se začaly točit filmy s "pravými trojrozměrnými příšerami". Diváci je mohli spatřit pomocí speciálních brýlí. Stejnou metodu pak před nedávnem použil i satelitní program RTL pro svůj pořad "Tutti­Frutti". Základní idea byla v tomto případě zcela odlišná, výsledný efekt však byl stejný ­ trojrozměrný obraz.

Fyziologická podstata prostorového vidění

Každá metoda, kterou je uměle vytvářen trojrozměrný dojem, klame vizuální systém, který potom předstírá, že vidí reálný trojrozměrný objekt. Protože jsou oči průměrného dospělého člověka od sebe vzdáleny přibližně 7 cm, má každá zornice trochu rozdílný úhel pohledu, a vidí proto poněkud jiný obraz. To je zřejmé, jestliže člověk zavře jedno oko a hned pak jej otevře a zavře oko druhé: blízké objekty se posunou doprava, jestliže je pozorujeme pouze levým okem, a doleva, jestliže je pozorujeme okem pravým. V mozku se spojí oba poněkud rozdílné obrazy v jeden. Z malých odchylek vzniká trojrozměrný dojem.
Stereogram vyvolá tento efekt tím, že obsahuje stále se opakující vzorek. Pokud takový vzorek pozorujete, přičemž však zaostřujete na imaginární bod za obrázkem, vzniká dojem, že obrázek má hloubku. Je to tím, že levé a pravé oko pozoruje různá opakování téhož vzorku. Mozek spojí oba vzorky do jednoho, a ten se ve srovnání s okolními obrazovými informacemi zdá být posunut dozadu. To však nemá nic společného s perspektivním viděním, u kterého určuje velikost objektu jeho poloha v prostoru.
Trojrozměrný efekt v trojrozměrných grafikách nerozpozná každý: přibližně deset procent lidí má potíže s tzv. konvergenčním efektem při vnímání hloubky. Ti se musejí i při běžném trojrozměrném vidění spoléhat na jiné efekty, např. na perspektivu. Ne však každý, kdo na první či druhý pohled nevidí na "magických" obrazech nic jiného než plochý obrazec, trpí oční chorobou. V drtivé většině případů je takový člověk postižen jenom nedostatečnou dávkou trpělivosti nebo příliš malou schopností soustředit se.

Jak se stereogramy dostaly mezi lidi

Nový způsob zobrazení se v literatuře nazývá různě (3D­grafika, stereoobrázky, 3D Illusion, Holusion, Stereografie, Altered States, ...), jde však vždy o totéž. Stereogramy, které jsou rovněž označovány jako Random-Dot-stereogramy (RDS) nebo Single-Random-Dot-stereogramy (SRDS), získaly publicitu především zásluhou počítačového umělce Toma Bicceiho (a jeho firmy N. E. Thing Enterprises), jehož kniha Magické oko se na celém světě probojovala mezi bestselery. Tento Američan v žádném případě trojrozměrné obrázky nevynalezl. V roce 1991 objevil stereogram v technickém odborném časopise, experimentoval s touto metodou a začal obrázky nabízet pomocí inzerátu. "Měli jsme obrovskou odezvu," říká Biccei při vzpomínce na tyto začátky.
V Japonsku dosáhly knihy se stereogramy nákladu několika milionů výtisků. Populární japonská televizní stanice převzala Bicceiho obrázky a dala tak podnět ke vzniku opravdové kultury stereogramů; vznikly kluby stereogramů a umělecký směr, který se zabývá pouze stereogramy.
Proč jsou trojrozměrné obrázky tak atraktivní? Autor Magického oka Tom Biccei myslí, že velkou roli hraje pocit úspěchu, který pozorovatel získá, když po minutových nebo dokonce hodinových pokusech konečně v obrázku objeví třetí rozměr. Čím déle se na obraz dívá, tím jasnějšími se stávají okraje a tvary. A opakované cvičení mu usnadňuje rozpoznání dalších stereogramů.

Jak stereogramy vznikly

Jev, který v poslední době takovým způsobem upoutal veřejnost, má dlouhou historii. Začátkem šedesátých let vyzkoumal americký vědec maďarského původu Bela Julesz, jakým způsobem může člověk vnímat rozdíly v optických obrazcích, jestliže jsou odstraněny všechny známé tvary ­ základní výzkum pro pochopení vizuálního systému člověka. "Doufal jsem, že touto cestou budu schopen rozlišit primitivní mechanismy vnímání od komplexních mechanismů, které se zakládají na celoživotních zvyklostech vnímání," napsal Bela Julesz v roce 1965 v odborném článku vědeckého časopisu Scientific American.
Avšak výzkumy měly i vojenské pozadí: Juleszovy výsledky dokázaly, že lze objevit skryté objekty, např. tanky nebo budovy, i v případě, že maskování je perfektní a že nemohou být rozpoznány bez zřetele na jejich prostorové rozměry. Julesz používá počítač k zakreslení obrazců pomocí speciálních statistických, topologických a jiných charakteristik. Tyto obrazce musí umožnit vnímání prostorové hloubky. Vědec vytvářel na počítači obrazové páry (vždy jeden pro levé a jeden pro pravé oko), které byly identické ­ kromě centrální oblasti, která byla na pravém obrazci posunuta o několik bodů doprava. "Doufal jsem, že dojem hloubky vznikne, jestliže budou obrazy prohlíženy stereoskopicky ­ a byl jsem velice potěšen, když se ukázalo, že to tak je. Nový objev láká k tomu," říká Julesz, "aby byl zkonstruován stroj, který bude automaticky zhotovovat územní mapy s obrysy tak, že vyhodnotí stereoskopické vzdušné snímky. Protože se doposud zdálo, že stroj musí nutně rozpoznat komplexní formy, neměl tento záměr téměř žádnou šanci. Na základě nových poznatků jsem pomohl navrhnout počítačový program, který může vytvářet trojrozměrné mapy na základě stereoskopických snímků s vysokým rozlišením. Tento program je současně jednoduchým modelem vizuálního systému."
Zatímco se Juleszovy stereogramy Random-Dot skládaly ze dvou různých obrazů ­ vždy z jednoho pro levé oko a z jednoho pro pravé oko ­, vyvinul Angličan Christopher Tyler společně s programátorkou Maureen Clarkovou v roce 1979 na Smith-Kettlewellově očním institutu v San Francisku počítačový algoritmus, který oba vzory překrývá a skládá v jeden obraz. Tvoří ho stovky malých bodů, jejichž přesnou polohu vypočítá počítač.
Prvním úkolem byl návrh trojrozměrného modelu. Jeho geometrická data určují optickou hloubku bodu obrazu. K tomu používali Tyler a Clarková standardní programy pro 3D­design. Na základě informací generuje algoritmus body, které leží jednak blízko u sebe (pro oblasti obrazu, které mají být pro pozorovatele blízko), jednak dále od sebe (pozorovatel je může vnímat jako vzdálenější). Počítačový program autorů Tylera a Clarkové začíná plnit obraz zleva doprava sloupci náhodně umístěných bodů. Druhý sloupec je téměř identický s prvním; malé rozdíly však odpovídají rozdílům, které by vidělo pravé a levé oko při pozorování reálného trojrozměrného objektu. V prvním a druhém sloupci je obsažen obrazový pár pro levé a pravé oko, druhý a třetí sloupec obsahuje další obrazový pár atd. Přesně v tom je obtížnost výpočtu: každý sloupec vytváří pár s levým sousedním sloupcem a obsahuje přitom informace pro pravé oko. Současně je však partnerem prvého sloupce a obsahuje rovněž informace pro levé oko o další oblasti obrazu. Počítačový program však neprodukoval žádné perfektní obrázky. Jestliže se vzdálenost jednotlivých částí obrazů nachází v určitém poměru k vzdálenosti sloupců, dochází k ozvěnám a stínům, které rozmazávají trojrozměrný efekt. Stereogramoví umělci musí tedy zkontrolovat takové interference a příslušným způsobem obraz upravit. Podobnou metodou lze trojrozměrný efekt vytvořit rovněž na běžných obrazech nebo dokonce na fotografiích, a nahradit jím náhodnou strukturu bodů pozadí.

Naaaajn

20. ledna 2007 v 19:20 | Sharul |  Kecy
Twe fakt nejvíc v hazlu. Víc mě snad nic nasrat nemohlo.... Prostě.. to sem se zase jednou přihlásila na lyžák...no a naše DEMENTNÍ škola nám asi tak měsíc po tom co sme ho zaplatili sdělila, že neni místo, (je nám líto, ale prváci maj přednost) juppí tywe. Tagže moje nový prkno vod vánoc zustane asi další rok opřený o zeď.. tyjo děkuju pane zásupče. Ale málem bych zapoměla, kdyby náhodou někdo onemocněl, tak sme jako náhradnící, wow to je útěcha. Asi ze 14 dní se dozvim, že zbyly dvě volný místa... juchů.. hm, ale pojedou třetáci proč ne, jsou přece jenom dva a neni problem rozhodovat, koho by vzali že jo. Takže super, ty dva kkti jedou na hory 3 roky po sobě a já sem byla jenom jednou :( no a dopadlo to tak, že sem si nechala vrátit keše a za pár dní se dozvim že tam místo je. Och díky školo. Jsem ti za mnohé vděčna, za krásně prožitý lyžák a za vysoké školné. Tvoje milovaná Šárka..

Zoufalost

15. ledna 2007 v 22:46 vše o tomto webu
Aby ste to pochopili: takže, včera sem si todlencto založila a stačila jsem přidat 39 článků a než pujdu spát, tak chci aby jich tu bylo 40 =D, takže todle je ten čtyrycátej a taky docela zoufalej příspěvek, takže se budu hodně divit, pokud ty moje plky bude vubec někdo číst..