Červen 2007

Holidays

30. června 2007 v 15:11 | Sharul |  Výkřiky do tmy
Konečně zasloužený prázdniny, začíná dvouměsíční hybernace......
http://www.isotope244.com/i/tropical-island-escape-animated-3d-screensaver-shot5.jpg

Tři dokonalý příběhy...pokračování

30. června 2007 v 13:26 | neznámý autor |  Všechno možný
Tomu, co dostalo do problémů mě, jsem říkal lov perel. Znamenalo to, že jsem si honil péro pod vodou, na dně hlubší strany našeho rodinného bazénu. Zhluboka jsem se nadechl, ponořil jsem se na dno a sundal si plavky. Seděl jsem tam tak dvě, tři, čtyři minuty.
Jen ze samotného honění jsem měl slušný objem plic. Kdybych měl dům jen pro sebe, dělal bych to celé odpoledně. Když jsem nakonec vypustil mízu, vznášela se ve vodě ve velkých, buclatých, mléčných chomáčích.
Pak následovalo další potápění, tentokrát s cílem všechny ty flusance pochytat. Posbírat je a rozetřít každou hrst v ručníku. Proto jsem tomu říkal lov perel. Voda byla sice chlorovaná, ale bylo třeba počítat s tím, že do bazénu chodí moje sestra. Nebo, můj bože, matka.
Právě tohle mě děsilo ze všeho nejvíc: představa, jak si moje sestra - panna - myslí, že jen tloustne, a pak porodí dvouhlavé retardované dítě. Obě hlavy vypadají jako já. Jako já, můj otec a strýc. Nakonec vás ale vždycky dostane to, s čím si neděláte vůbec hlavu.
To nejlepší na celém lovu perel byla ale cirkulační pumpa a ústí odtokové trubice filtru. To nejlepší na celém lovu perel bylo svléci se do naha a sednou si na něj.
Jak by neváhali říct Francouzi - kdo by pohrdnul sáním řitního věnce?
V jednu chvíli jste pouze dítě, které se tahá za penis, a o chvilku později už z vás nikdy nebude právník.
Uvelebuju se na dně bazénu a skrz jeden a půl metru vody nad hlavou pozoruju zvlněné, světlomodré nebe. Kromě tlukotu srdce v mých uších svět utichnul. Pruhované žluté plavky mám omotané kolem krku - jen tak pro jistotu, kdyby se nějaký kamarád, soused nebo někdo jiný přišel zeptat, proč jsem dnes chyběl na fotbalovém tréninku. Nepřerušované sání filtračního otvoru mě olizuje zespoda a ten příjemní pocit mi rozemílá mou vyzáblou bílou prdel.
Mám dostatek kyslíku a držím v ruce svoje péro. Rodiče jsou v práci a sestra má balet. Nikdo by se neměl vrátit dřív než za pár hodin.
Ruka mě žene vstříc orgasmu a já přestávám. Vyplavu na hladinu, abych se zhluboka nadechl. Potopím se zpátky a sedám si na dno.
Dělám to znovu a znovu.
Tohle musí být ten důvod, proč se ženským tak zamlouvá facesitting. Když tu sedím se ztvrdlým pérem a proud vody mi olizuje zadek, je mi kyslík volný. V uších slyším tlukot srdce. Zůstávám pod vodou, dokud se mi nezačnou před očima komíhat zářící jiskry. Sedím s nataženýma nohama a vyboulenými kolenními jamkami dřu o dno bazénu. Prsty na nohou mi začínají modrat. Rozmočená bříška všech prstů začinají z dlouhého pobytu ve vodě krabatět.
A pak tomu dám volný průběh. Chrlím velké bílé flusance. Perly. Teprve teď se potřebuju nadechnout. Ale když se chci odrazit ode dna, nejde to. Nemůžu se zapřít o nohu. Něco mi drží prdel u dna.
Paramedici by vám prozradili, že každý rok se přihodí něco podobného přibližně 150 lidem. Stane se jim osudným výkon cirkulační pumpy. Nasaje jejich dlouhé vlasy nebo jim přicucne zadek a oni se utopí. Rok co rok takhle umírá spousta lidí. Převážná většina z nich na Floridě.
Lidé o tom jen nemluví. Dokonce ani Francouzi se nebaví úplně o všem. Daří se mi pokrčit jednu nohu a posunout ji pod sebe. Když napůl stojím, cítím, že mě něco táhne za zadek. Krčím druhou nohu a odrážím se ode dna. Daří se mi odpíchnout. Už nestojím na dně, ale k hladině mám pořád dost daleko.
Šlapu vodu a máchám rukama jak šílený, ale nedaří se mi dostat dál než na půl cesty dalšímu nádechu. Tlukot srdce uvnitř mé hlavy začíná být stále silnější a rychlejší.
Otáčím se. To, co vidím skrz jiskření před očima, mi ale vůbec nedává smysl. Z odvodní trubice míří do mého konečníku nějaké tlusté lano. Nějaký modrobílý had lemovaný žílami, který se mi přisál na prdel. Z některých žilek vytéká krev, rudá krev, která pod vodou vypadá jako černá. Prýští z malých trhlinek v jeho bledé kůži, pak se pomalu rozpouští ve vodě. Skrz tenkou, modrobílou pokožku vidím zbytky nějakého napůl stráveného jídla.
Je to jediné vysvětlení, které mi dává smysl. Musí to být nějaký příšerný mořský netvor… mořský had… něco, co nikdy nespatřilo světlo světa a číhalo na mě v temných hlubinách bazénu, aby mě to mohlo sežrat.
Snažím se do toho kluzkého, pružného těla lemovaného žilkami kopnout a zdá se, že z odtokové trubky vylezl trochu delší kus. Momentálně je asi tak dlouhý jako moje noha, ale pořád okupuje můj konečník. Snažím se znovu odrazit a dostávám se o kousek blíž k dalšímu nádechu. Pořád cítím, jak mě drží za prdel, ale už jsem o pár centimetrů blíž k vysvobození.
Skrz kůži mořské bestie prosvítají arašídy a kukuřice. A velká světleoranžová kulička. Je to jedna z těch tablet s koňskou dávkou vitaminů, které mě otec nutí jíst, abych nabral váhu. Abych dostal fotbalové stipendium. S extra dávkou železa a zvýšeným obsahem Omega-3 nenasycených mastných kyselin. Rybího tuku.
Právě mi zachránila život.
Není to had. Je to moje tlusté střevo, které mi podtlak vymotal z prdele. Doktoři tomu říkají prolaps. Celou tu dobu civím na svá vlastní střeva, chycená v odvodní trubce.
Paramedici by vám řekli, že běžná cirkulační pumpa u bazénu za minutu přečerpá asi 300 litrů vody. To znamená, že při sezení na odvodní trubce vám visí na zadku asi 180 kg. Velký problém je, že celý trávicí trakt je propojený. Řiť je pouze odvrácená strana úst. Kdybych teď povolil, trubka by dál nasávala a párala moje vnitřnosti, dokud by se nedostala až k jazyku. Představte si, že tlačíte 180 kilové hovno, a hned vám bude jasné, jak vás něco takového dokáže obrátit naruby.
Můžu vám prozradit, že střeva nejsou citlivá na bolest. Přinejmenším ne tak jako kůže. Stádiu, do kterého se dostává jídlo v tlustém střevě, říkají doktoři fekálie. Trochu výše v zažívacím traktu je trávenina - měkké bobky z řídké kaše, ozdobené kukuřicí, arašídy a hráškem.
Všechno tohle okolo mě plave a já si připadám jako jedna z přísad v polévce z krve, kukuřice, sraček, spermatu a arašídů. I ve chvíli, kdy se mi ze zadku vymotává střevo a já se zoufale snažím udržet vevnitř to, co ještě zbylo, zůstává mou hlavní starostí, jak si znovu obléci plavky.
Bože chraň, aby rodiče viděli moje péro.
Jednou rukou svírám hadici u zadku a druhou si odmotávám z krku moje žluté pruhované plavky. Dpstat se do nich je ale zhola nemožné.
Pokud si chcete sáhnout na svá střeva, kupte si balíček kondomů z jehněčí kůže. Vezměte jeden z nich a naplňte ho burákovým máslem. Potřete ho vazelínou a strčte do vody. Pak ho zkuste roztrhnout. Zkuste ho pořádně natáhnou. Je příliš tuhý a pružný. Zároveň je moc kluzký, takže ho ani nemůžete pořádně chytit.
Tyhle kondomy nejsou z kůže. Je to normální střevo.
Asi máte představu, co musím řešit.
Na sekundu povolím a jsem vykuchaný.
Vyrazím k hladině a jsem vykuchaný.
Neudělám nic a utopím se.
Je to volba mezi tím, jestli umřít hned nebo až za minutu.
Až se vrátí rodiče z práce, najdou velký nahý stočený plod, plovoucí v trochu zakalené vodě jejich zahradního bazénu. Připoutaný ke dnu tlustým lanem z žil a zkroucených střev. Je to pravý opak situace, kdy se dítě při honění oběsí. Tohle je to děcko, které si před 13 lety přivezli domů z porodnice. Dítě, které mohlo získat fotbalové stipendium a vystudovat univerzitu. Které by se o ně staralo, až budou staří. Všechny jejich sny a naděje. Plovoucí nahé a mrtvé mezi mléčnými perlami vyplýtvaného spermatu.
Buď mě najdou takhle nebo zabaleného ve zkrvaveném ručníku, až se zhroutím na půli cesty k telefonu v kuchyni. Rozedraný zbytek utrženého střeva bude ještě pořád viset z nohavice mých žlutých pruhovaný plavek.
O tomhle by nemluvili ani Francouzi.
Velký brácha od mariňáků nás naučil jednu dobrou frázi. Ruskou. Stejně jako my říkám To je mi platné jak mrtvému zimník, říkají Rusové To bych potřeboval asi jako zuby v prdeli.
"Mne eto nado kak zuby v zadnitse."
Ty příběhy o zvířatech, která si po chycení do pasti dokážou ukousnout nohu… no, každý kojot by vám prozradil, že pár bolestivých zakousnutí je v porovnání se smrtí pořád docela výhra.
I pokud jste z Ruska, můžou se vám zuby v prdeli jednoho dne hodit.
Pokud je nemáte, musíte se otočit. Strčit jeden loket pod koleno a přitáhnout si nohu k obličeji. Pak se ohnete co nejblíže k zadku a párkrát cvaknete zubany. Jakmile vám dojde kyslík, překousnete v honbě za dalším nádechem absolutně cokoliv.
Není to věc, kterou byste vyprávěli dívce na první schůzce. Aspoň ne v případě, že od ní čekáte pusu na dobrou noc. Kdybych vám prozradil, jak to chutnalo, už byste nikdy nevzali do úst oliheň.
Je těžké říct, co mé rodiče znechutilo více: jestli to, co mě dostalo do problémů, nebo to, jak jsem se z nich dostal. Když jsem se vrátil z nemocnice, maminka mi řekla: "Nevěděl jsi, co děláš, miláčku. Byl jsi v šoku." A naučila se dělat vejce na ztraceno.
Všichni ti lidé, kteří byli v šoku nebo mi projevovali soustrast…
Potřeboval jsem to asi jako zuby v prdeli.
Dnes mi lidé často říkají, že jsem vyzáblý. Na každé party naštvu člověka, který pekl dušené maso, protože se ho ani nedotknu. Dušené maso mě zabíjí. A pečená šunka. Cokoliv, co se převaluje ve střevě déle než pár hodin, vychází ven pořád jako jídlo. Podomácku připravené měsíční fazole neo tuňáka vídám v záchodové míse skoro v tomtéž složení, v jakém si je strkám do úst.
Po rozsáhlé resekci střeva už není trávení masa to co dřív. Většina z vás má asi 1,5 metru tlustého střeva. Já jsem rád, že mi zbylo 15 centimetrů. Nikdy jsem nedostal fotbalové stipendium. Nezískal jsem vysokoškolský titul. Oba dva mí kamarádi - dítě s voskem a dítě s mrkví - vyrostli a jsou z nich statní chlapi, ale já jsem od toho dne, od svých 13 let, nikdy nepřibral ani kilo.
Další velký problém byl v tom, že mé rodiče tenhle incident stál docela slušné prachy. Člověku, který nám přišel bazén opravit, můj otec nakonec řekl, že to byl pes. Že spadl do bazénu utopil se. Pumpa nasála jeho tělo. I poté, co ten chlap rozmontoval filtr a vylovil z něj tu elastickou hadici, ten rozmočený kus střeva s velkou oranžovou vitaminovou tabletou uvnitř, i pak můj otec řekl pouze: "Ten pes měl vždycky v hlavě nasráno."
Dokonce i z okna svého pokoje v podkroví jsem slyšel, jak mu říká: "Nemohli jsme toho čokla nechat o samotě ani vteřinu."
Pak to sestra jednou nedostala.
Ani poté, co jsme vyměnili vodu v bazénu, prodali dům a přestěhovali se do jiného státu, ani po sestřině potratu, jsme o tom už nikdy nemluvili.
Nikdy.
Tohle je naše neviditelná mrkev.
Teď. Můžete se pořádně, zhluboka nadechnout.
Mně se to zatím nepovedlo.
http://www.docksmotel.com/images/products/swimming_pool/swimming_pool3.jpg

Tři dokonalý příběhy

30. června 2007 v 13:25 Všechno možný
Bohužel, autor je neznámý, ale stojí za to si to přečíst....
Nadechněte se.
Naberte do plic tolik vzduchu, kolik můžete. Tento příběh by měl trvat tak dlouho, jak dlouho dokážete zadržet dech - a pak ještě o trochu déle. Takže poslouchejte co nejrychleji.
Jeden můj kamarád se ve svých 13 letech doslechl o peggingu. Je to sexuální praktika, při které se chlap nechá opíchat zezadu připínacím dildem. Říká se, že když budete dostatečně silně dráždit prostatu, dosáhnete explozivního orgasmu, aniž byste se museli sami sebe dotknout tím tradičním způsobem. Už v tomhle věku je můj kamarád tak trochu sexuální maniak. Pořád hledá lepší a lepší způsoby, jak si ho vyhonit. Takže si jednoho dne vykročí nakoupit mrkev a vazelínu. Chce si udělat malý soukromý pokus. Pak si představí, jak to bude vypadat u pokladny. Jak se osamělá mrkev a vazelína sunou na pásu k pokladní. Představí si všechny lidi, jak za ním čekají v řadě a čumí. Každý uvidí, jak velkolepá večer si naplánoval.
Takže můj kamarád si nakoupí mléko a vajíčka a cukr a mrkev, všechny přísady do mrkvového koláče. A vazelínu.
Jako kdyby si chtěl doma nacpat do prdele mrkvový koláč.
Doma ořeže mrkev tak, aby byla tupá. Pomaže ji vazelínou a vrazí si ji do zadku. A… nic. Žádný orgasmus. Kromě toho, že to docela bolí, se neděje vůbec nic.
Pak uslyší svou matku, jak ho volá k večeři. Křičí na něj, ať jde ihned jíst.
Vyndá mrkev ven a schová ten kluzký, oplzlý nástroj vášně do špinavého prádla pod postelí.
Po jídle ji začne hledat, ale mrkev je pryč. Zatímco jedl, matka posbírala všechny jeho špinavé hadry, aby je mohla vyprat. Nemohla si nevšimnout, že se mezi nimi povaluje jistý kus zeleniny, pečlivě ořezaný okrajovacím nožem z kuchyně, ještě pořád potažený rubrikantem a nasáklý charakteristickým pachem.
Takže můj kamarád je celé měsíce jako na trní a čeká, až mu to jeho rodiče dají sežrat. Což nikdy neudělají. Nikdy. Dokonce i dnes, kdy už je dospělý chlap, se ta neviditelná mrkev vznáší nad každou štědrovečerní večeří, nad každou jejich narozeninovou oslavou. Každé Velikonoce strávené s jeho dětmi - vnuky a vnučkami jeho rodičů - nad nimi poletuje duch té mrkve. Ta záležitost, která je až moc příšerná na to, aby ji vůbec někdo zmiňoval.
Ve Francii se používá jedna speciální fráze - duch schodiště. Francouzsky esprit de l´escalier. Je to ten okamžik, kdy vám bleskne hlavou myšlenka, na kterou už je pozdě. Řekněme, že jste na party a někdo vás urazí. Musíte nějak odpovědět. Pod tlakem, kdy na vás všichni zírají, řeknete něco zcela dementního. Ale jakmile odejdete…
Jdete po schodech a najednou… zázrak. Napadne vás naprosto dokonalá věc. Perfektní stírací hláška.
No a to je duch schodiště.
Problém je, že ani Francouzi nemají pojmenování pro ty kraviny, které z vás vypadnou v té osudové chvíli. Pro ty hovadiny, které doopravdy řeknete nebo uděláte.
Některé činy jsou tak ubohé, že si ani nezaslouží pozornost. Jsou až moc nízké na to, aby se o nich vůbec mluvilo.
Když se experti v oboru dětské psychiatrie ohlížejí zpět, říkají, že největší podíl na posledním vzrůstu mladistvých sebevražd měla děcka, která se snažila přidusit při masturbaci. Jejich rodiče je najdou mrtvá na podlaze s ručníkem omotaným kolem krku a přivázaným k tyčce ve skříni. Všude okolo jsou rozesety mrtvé spermie. Samozřejmě nezapomenou vytřít. Oblečou děcku nějaké slipy. Udělají to… hezčí. Alespoň tak, aby to vypadalo jako záměr. Obyčejná smutná dětská sebevražda.
Můj další kamarád, spolužák ze školy, měl bratra u mariňáků, který nám vyprávěl, jak si chlapi na Středním východě honí jinak než my tady. Byl v nějaké zemi, kde se v obchodech prodávají elegantní nože na otevírání dopisů. Každá tahle hůlka je jen úzká tyčinka z ušlechtilé mosazi nebo stříbra, dlouhá možná jako ruka, s širokým zakončením - buď větší kovovou kuličkou nebo elegantní vyřezávanou rukojetí, jakou mívají třeba meče. A tenhle velký brácha mariňák nám vypráví, jak si Arabové postaví péro a pak do něj zasunou tuhle tyčku v celé délce erekce. Honí si s ní uvnitř a to jim poskytuje mnohem lepší zážitek. Mnohem intenzivnější.
Je to tenhle velký brácha, kdo cestuje po celém světě a posílá domů francouzské fráze. Ruské fráze. Praktické tipy, jak si líp honit.
Krátce po tomhle se malý brácha jeden den neukáže ve škole. Tentýž den mi volá a ptá se mě, jestli bych mu mohl nosit pár následujících týdnů úkoly. Je v nemocnici.
Sdílí místnost se starými lidmi, kteří tam leží kvůli operaci střev. Vypráví, jak se musí dívat na společnou televizi. Jediné soukromí mu poskytuje plenta. Rodina jej nechodí navštěvovat. Po telefonu mi říká, jak by jeho rodiče v téhle chvíli byli schopni velkého bratra zabít holýma rukama.
Po telefonu mi říká, jak se předcházející den trochu opil. Byla ve svém pokoji a ležel na posteli. Zapálil si svíčku a listovat nějakým starým pornem, aby si mohl dát večerní číslo. Bylo to krátce po přednášce od jeho velkého bratra. Po praktickém tipu ze světa arabského ukájení. Rozhlížel se po pokoji a hledal něco, co by mu mohlo pomoct. Propiska je moc velká. Tužka je moc velká a ostrá. Tenký, hladký proužek vosku, stékající po svíčce, ale vypadal velmi nadějně. Špičkou prstu jej odlomil. Stisknul jej mezi dlaněmi a udělal z něj váleček. Dlouhý a hladký a tenký.
Ožral a nadržený strká tyčinku dovnitř, hlouběji a hlouběji do dírky na špice svého ztopořeného péra. Když se dává do práce, z žaludu mu pořád trčí ven solidní kus vosku.
Dodnes nenechá na Araby dopustit. Tvrdí, že totálně znovuvynalezli honění. Leží na posteli a situace začíná být tak fajn, že si přestává voskové tyčinky všímat. Je jeden pohyb od mohutného výstřelu, když už není po vosku ani památky.
Tenká vosková tyčinka zajela dovnitř. Celá. Tak hluboko dovnitř, že už jí ve své močové trubici necítí ani kousek.
Matka jej zespoda volá k večeři. Křičí na něj, ať jde ihned jíst. Kluk s voskem a kluk s mrkví jsou dva různí lidé, ale všichni máme skoro stejný denní program.
Chvíle, kdy to začíná bolet, přichází po večeři. Byl to jen vosk, takže si myslel, že se uvnitř prostě rozpustí a on jej pak normálně vyčůrá. Teď ho ale bolí v zádech. Ledviny. Nemůže se ani rovně postavit.
Volá mi z nemocničního lůžka a v pozadí jsou slyšet reklamní jingly a křičící lidé. Zvuky zábavních televizních pořadů s velkými výhrami.
Na rentgenu vychází pravda najevo. Je na něm vidět něco dlouhého a tenkého, plovoucího v jeho močovém měchýři. Dlouhé tenké véčko, které svírá všechny minerály z jeho chcanek. Je stále větší a drsnější, obalené krystaly vápníku. Odráží se od stěn měchýře a párá jeho měkkou výstelku. Brání odchodu moči. Jeho ledviny selhaly. Těch pár kapek, které mu tu a tam odtékají z penisu, je zbarvených doruda.
Takže tenhle kluk a jeho rodiče, celá jeho rodina, tam stojí, hledí s doktorem a sestrami na černý rentgen, každý pohledem hypnotizuje zářící bílé voskové véčko a on musí s pravdou ven. Vypráví o tom, jak si honí Arabové. O tom, co mu napsal jeho velký bratr, mariňák.
Právě mi začal brečet do telefonu.
Operaci zaplatili z jeho úspor na studia. Jedna blbá chyba a už nikdy z něj nebude právník.
Strkání věcí dovnitř. Strkání sebe dovnitř věcí. Svíčka v péru nebo hlava v oprátce, vždycky z toho koukal nějaký hrozný průser.
Bohužel se do jednoho článku vejde pouze 20 000 znaků, pokračování najdete v rubrice "všechno možný".

http://www.sustainweb.org/images/sustain/ff_carrot.jpg

MHD příhoda

28. června 2007 v 19:35 | Sharul |  Kecy
To byla prdel. Jela sem domu tramvají přes Ípák, najednou se ta tramvaj zastavila a asi deset minut sme stáli, pak vylez řidič a šel se na něco podívat. Postupně všichni lidi vyspoupili z tramvaje a něčemu se smáli. No tak sem se šla taky podívat, co sem tam děje a ono jedno auto zaparkovalo na tramvajovejch kolejích a tak asi dvacet chlapů se ho snažilo nadzvednout a přesunout. Moc se jim to nedařilo a tak přijelo auto s nápisem "nehody". Bohužel ani ti nevěděli co s tim maj dělat a tak se snažili kontaktovat majitele auta. No to už byla nuda, jediný co ještě stojí za řeč je to, že sem musela bežet z Ípáku až na Bruselskou, abych stihla další tramvaj =D.
The image “http://wallpapers.in-world.info/cars/car11.jpg” cannot be displayed, because it contains errors.

Znáš je dobře ?

26. června 2007 v 19:17
Možná si říkáte - kdo by je neznal? Vždyť tato povedená rodinka amerických žluťásků má své obdivovatele na celém světě! Vyznáte se však opravdu dobře v jejich animovaném světě…?
Test najdeš TADY !
Je to primitivní !

Obyvatelé Springfieldu

26. června 2007 v 15:50
Děda Abe Simpson
Homerův otec a nejstarší Simpson seriálu. Jeho zvykem je usnout uprostřed rozhovoru nebo jakékoliv jiné činnosti.
other173.jpg
Homer J. Simpson (36)
Otec tří dětí a šťastný manžel. Nejraději má svou rodinu, pivo Duff a koblihy. Je také zarytým rockovým fandou a nerad v neděli vstává do kostela. Pracuje v atomové elektrárně pana Burnse jako bezpečnostní technik, kde ho na pár měsíců zastoupil kohout a nikdo si toho ani nevšiml.
homer113.jpg
Margaret Simpsonová (roz. Bouvierová) (34)
Marge je rodině oddaná matka, neúnavně se starající o celou domácnost. Má výtvarné ambice, slabost pro výherní automaty a především spoustu potřebné trpělivosti nejen s dětmi, ale i s Homerem.
marge039.jpg
Bart Simpson (10)
Nejstarší z dětí Homera a Marge a vzorem téměř každého kluka. Proslavil se výroky jako "Oh, Caramba!", nebo "Eat my shorts! (Polib mi šos!)". Je pro každou špinavost, ale když jde do tuhého, vždy ukáže, že má srdce na pravém místě.
bart039.jpg
Líza Simpsonová (8)
Bártova mladší a tak trochu geniální sestra. Je vzornou školačkou, nejí maso, protestuje proti nadnárodním společnostem jako Šáša Burger, vášnivě recykluje odpad "a to perpetum mobile co včera vyrobila se pořád zrychluje a zrychluje!"
lisa017.jpg
Maggie Simpsonová (1)
Jednoleté mimino, které místo dialogů cucá dudlík a má zimní obleček ve tvaru pěticípé hvězdy. Oblíbené hračky: dudlík, kočka, nastřelovač hřebíků, vrtačka.
maggie020.jpg
Patty a Selma
other166.jpg
Sestry Marge a tedy i Homerovy nenáviděné švagrové. " Divnej chlap v sukni..." Tento popis sedí pouze na tři lidi ze Springfieldu: Paty, Selma a Školník Willie.
Jméno: Santa's Little Helper
Jméno v českém dabingu: Spasitel
Predešlé jméno: Číslo 8
Rasa: Windhund (Greyhound)
Obl. nápoj: voda z WC
Obl. jídlo: vnitřnosti a všecko co je Homer
Obl. činnost: trhání novin, zahrabávání věci Simpsonů na zahradě
Psy, kteří běželi proti němu v závodě: Quadruped, Whirlwind, Fido, Dog o' War, Chewy My Shoe
Ostatní: trpel na pokroucený žaludek, operace stála rodinu Simpsonových $750

Flandersovi
Simpsonovic sousedé Ned a jeho děti Todd s Rodem jsou velmi silně křesťansky založená rodina. Homer z nich sice není moc nadšený, přesto si od Neda "půjčuje" různé praktické věci jako venkovní zavlažovač nebo střešní korouhev. Rodina před časem utrpěla velkou ztrátu, když zemřela Nedova milovaná manželka Maude. Boží cesty jsou nevyzpytatelné.
other182.jpg
reverend Lovejoy
Před několika lety přijel do Springfieldu převzít kostel a nadšeně kázat slovo Boží. Paradoxně mu jeho profesi zprotivil největší křesťan ve městě Ned Flanders, který ho neustále zavaloval svými problémy. Dnes už řeší většinu dotazů jedinou větou: "Už jsi četl Bibli, synu?"
other017.jpg
Clancey Wigum
Policejní šerif města Springfield. Pokud zrovna nejí koblihy, nepije kávu, neodpočívá nebo nebere úplatky, jde kriminálním živlům tvrdě po krku. Také má velmi roztomilého syna Ralfa.
other061.jpg
Lue, Edie
Wigumova levá a pravá ruka. Ovšem, jak se zdá, chudák šerif je levý na ruce obě.
other093.jpg
Tlustý Tony a spol.
Ve Springfieldu zastávají veledůležitý post místní mafie. Zásobují město alkoholem a zbraněmi a ochraňují malé podnikatele.Věřte nebo ne, ale i přes své zaměstnání je Tlustý Tony vcelku dobrý člověk.
Vočko Szyslak
Majitel a barman podniku U Vočka. Je považován za nejškaredšího člověka ve Springfieldu a díky jeho brokovnici pod pultem je dobré vždy svůj účet řádně zaplatit.
other042.jpg
Barney Gumble
"Čas vína a bědování", tak zní název epizody, ve které se Barney rozhodl skoncovat s alkoholem. Jeho židle U Vočka byla chvíli prázdná, ale dnes už zase sedí na svém místě. Jen místo oroseného půllitru upíjí ze šálku čaje.
other025.jpg
Lenny a Karl
Homerovi kolegové a nejlepší kamarádi. Společně s Barnym strávili v baru U Vočka už nesčetně vzrušujících večerů počítáním lentilek nebo líbáním kulečníku. Určitě těch krásných okamžiků bylo mnohonásobně víc, ale bohužel si je nikdo nepamatuje.
other236.jpgother235.jpg
Montgomery Burns
Majitel atomové elektrárny a téměř žijící fosílie. Pár let mu netlouklo srdce, kdyby se zapotil, zemře na dehydrataci a nejspíš má i lepru. Také se zdá, že poněkud "zaspal" dobu. Poté co zjistil propad akcií v otrokářském holdingu, přesunul zbývající kapitál do továrny na cylindry.
other154.jpg
Waylon Smithers
Burnsův homosexuální asistent. Nijak se netají obdivem a snad i láskou ke svému nadřízenému a je pro něj schopen udělat takřka cokoliv. Také se věnuje divadlu a vlastní největší sbírku panenek ve městě.
other184.jpg
Starosta Quimby
První muž Springfieldské radnice. Většinu času tráví ve vířivém bazénu a na dovolené. Obyvatele města považuje za stádo dobytka, ale když nastane volební období, jako byste ho snad ani nepoznali.
other138.jpg
Apu Nahasapiemapetilon
Maloobchodník vlastnící samoobsluhu Kwick-E-Markt a muž s nejdelším jménem ve městě. Nezapomněl na své indické kořeny a soška bohyně Ganéši stojí vždy na pultě hned vedle kasy, připravena přijímat oběti.
other078.jpg
Seymour Skinner
Ředitel základní školy a veterán z Vietnamu. Mimo autority si ve škole snaží udržet i vztah s kolegyní Krabapellovou. Obojí mu znepříjemňuje jeho matka, se kterou stále bydlí a ustavičně ho ponižuje.
other105.jpg
Edna Krabappelová
Bartova třídní učitelka, která hrozně nerada učí a děti obzvlášť. Aby se nemusela koukat do jejich "prázdných očí", často promítá místo výuky naučné filmy, například o písku.
other109.jpg
Otto Moleman
Řidič školního autobusu a Bartův největší vzor. Hraje na elektrickou kytaru a bez sluchátek na uších by snad nemohl existovat. Občas si povídá se svými botami a abych nezapomněl, ještě nemá řidičák.
other073.jpg
Školník Willie
Irský správce školy a Bartův odvěký nepřítel. Jejich spor se už několikrát vyhrotil na ostří nože. Willie se stará o školní hřiště, technické vybavení školy a uklízí zvratky po tom kudrnatém chlapci, co je mu pořád nevolno.
other065.jpg
Milhouse Van Houten
Bartův nejlepší kamarád, který se už dlouho snaží zapůsobit na Lízu, i když ve školní kartotéce stojí, že je homosexuál. Tak si vyberte. Má rozvedené rodiče, což se v seriálu také často propírá. A když budete chtít zamaskovat počůranou postel, zeptejte se jeho, on je na to expert!
Ralph Wigum
Snad nejroztomilejší postava ze seriálu. Malý Ralf je přesným obrazem svého otce, který je na něj také náležitě pyšný. Protože nemá skoro žádné kamarády, vymýšlí si vlastní, jako například imaginárního psa.
Kent Brookman
Hlavní redaktor televizních zpráv Kanálu 6. O jeho pozici neustále usiluje kolega, který se ne něj nebojí útočit ani v živém vysílání. Kent ale sedí ve svém hlasatelském křesle velice pevně.
other054.jpg
Šáša Krusty
Legendární Springfieldský bavič. Všechny děti ho milují i přesto, že silně tíhne k alkoholu a pálí jednu cigaretu za druhou. Jeho největším uspokojením není překvapivě dětský úsměv, ale peníze.
other011.jpg
Levák Bob
Krustyho bývalý pomocník, který od bavení dětí přešel k vraždám. Jedním z jeho největších cílů byl zas a znovu Bart Simpson. Levák Bob nakonec nikoho nezabil, ale ve vězení skončil i tak.
other158.jpg
Itchy a Scrathy
Animovaný seriál vysílaný v Krustyho show. Poněkud násilnější a drastičtější obdoba Toma a Jerryho pro děti od 7 do12 let. Dnes již neodmyslitelná část Simpsonových.
other001.jpg other036.jpg
Dr. Julius Dlaha
Springfieldský doktor, který se vždy směje v těch nejnevhodnějších situacích.
other239.jpg
Čmeláčí muž
Jihoamerický bavič se smutným výrazem v tváři, kterého nezahlédnete jinak než v člemáčím převleku. I když je Krustymu konkurencí, Šáša ho plně respektuje.
Komiksák
Jedna z nejtlustších person ve Springfieldu. Moc nevychází s lidmi, ale za to je plně ponořen do fantaskního světa komiksů a kleje plynně Klyngonsky.
other188.jpg
prof. Frink
Poblázněný vědátor, který vymýšlí ty nejnepraktičtější věci, jaké je možné si představit.
other137.jpg

Plán domu

26. června 2007 v 15:47
Celé 1. patro



Homerova a Margeina ložnice

Koupelna Homera a Marge



Lízin pokoj





Bartův pokoj



Koupelna






Maggieín pokoj

Hlášky ze seriálu II

26. června 2007 v 15:43
(Homer vypráví strašidelný příběh)
Homer:.. potom vstoupí do dveří jeho žena...
Bart: No a?
Homer: Říkal jsem, že je mrtvá?
Líza: Ne.
Homer: Tak teda je... A praští ho do hlavy golfovou holí...
Bart: A proč?
Homer: Nepamatuješ si? Chodil furt na golf a ji to štvalo!
Marge: Mluvil jsi o kuželkách!
Homer: Ne!

Líza: Tati, provedli jsme něco hrozného!
Homer: Rozbili jste auto?
Bart: Ne.
Homer: Probudili jste mrtvé?
Líza: Ano!
Homer: Ale auto je celý...
Bart a Líza: Hmm...
Homer: No tak sláva!

Líza: Teto Selmo, nechci se do toho míchat, ale neuvažovala jsi někdy o umělém oplodnění?
Homer: Ha ha ha! No nevim, to už musíš bejt na dně, zkoušet to s robotem...
(Marge Homerovi něco šeptá)
Homer: Já vím...

Prodavač: Vezměte si tohleto a pozor! Způsobuje to strašlivé prokletí!
Homer: To je špatný!
Prodavač: Ale je k tomu mrogurt zdarma!
Homer: To je dobrý!
Prodavač: Mrogurt je taky prokletý!
Homer: To je špatný!
Prodavač: Ale lze si na něj vybrat polevu!
Homer: To je dobrý!
Prodavač: Ale polevy obsahují benzoan draselný.... to je špatný!
Homer: Už můžu domů?

Homer: Co jsem to měl udělat?
Homerovy myšlenky: Přivízt Bárta, přivízt Bárta!
Homer: Křivý vrata? Proč křivý vrata?

Homer: Flandersi, u tebe přeci odhrnuju já!
Flanders: No tak mi to přejeď ještě jednou!
Homer: Na to zapomeň, tajtrlíka ti dělat nebudu. Ty prachy si vemu, ale cestu neodhrábnu, jasný?

Homer na psích závodech:
Homer: Barney, kterej z nich je ten Uragán?
Barney: Číslo šest, támhle ho máš, našeho šťastnýho pejska, běží čtvrtej závod.
Homer: Cooo?!? Takový vykuchaný pometlo?"

Skinner: Manželé Simpsonovi, toto je náš školní psychiatr doktor J.R. Freyer.
Homer: My i bez psychiatra víme, že náš kluk je pitomec.

Marge: Barte, je mi líto, že jsem celé ty roky nepěstovala tvého génia, takže se dneska půjde do opery!
Bart: Dneska? Až někdy jindy...
Homer: Chápej, Barte, tvá matka to s tebou myslí dobře.
Marge: Homere, ty jdeš taky!
Homer: Vždyť já nejsem génius, tak proč bych měl trpět?

Homer: Já a bezpečnostní referent elektrárny? To je jako dát opici břitvu.

Homer vybírá raky v restauraci v akvárku: "Jeden hezčí než druhej a já si vyberu tohohle fešáka."
Číšník: "Doporučoval bych spíš takového, který se hýbe. Pokud vybraný krab plave břichem vzhůru, pak výběr živých darů moře ztrácí svůj původní smysl."
Homer: "No dobře, tak mi vylovte toho s těma veselejma očima."

Bart usne v učení.
Homer: "Marge, koukni se na toho kluka."
Marge: "Chudáček se tak snaží, jaktože pořád propadá?"
Homer: "Prostě je trochu tupej."

Homer: "Kam jedeme, pane?"
Burns: "Budovat nový a lepší svět!"
Homer: "Jestli je to po cestě, moh byste mě hodit domů?"

Homer: "Hele, Flandersi, je zbytečný se modlit, už jsem udělal to samý a oba vyhrát nemůžeme."

Homer: "Zejtra touhle dobou budeš mít vysoký kramfleky."
Flanders: "Ne, spíš ty!"
Homer: "To teda ne!"
Flanders: "To teda jo!"
Homer: "To teda ne!"
Flanders: To teda jo!"
Homer: "A basta fidli!"
Flanders: "A basta fidli dvakrát!"

Flanders: "To nic synku, to dohoníš!"
Homer: "Do toho Barte! Pamatuj co řekl Vince Lombardi: Když prohraješ, jdeš z domu!"

Mladý student Barney: "Čau Homere, jdeš pozdě na anglinu."
Mladý student Homer: "Ále, k čemu je anglina, stejně si nikdy do Anglie nedostanu. Pojď si dát páva."

Výchovný poradce: "Homere, můžeš mi říct, co budeš dělat po maturitě?"
Mladý student Homer: "No přece PÍT MOŘE PIVA A CELOU NOC FLÁMOVAT!!!"

Mladá Marge Bouvierová: "Dobře jsi věděl, že finále řečníků je zítra a hraješ si tu na hlupáka a zdržuješ mě! Homere J. Simpsone, já tě nenávidím!" (práskne dveřmi)
Mladý Homer (telefonuje): "Ahoj Barney! Já už mám s kým jít na maturiťák!"

Homerův bratr Herbert svým technikům: "Dotazy směřujte na tohoto pána, Homera Simpsona a jeho fantazii. Na muže, který se porve o naší ztracenou čest a způsobí revoluci v zastaralé americké dopravě."
Technik: "Takže.. jakému typu vozu dáváte přednost?"
Homer: "Nevim."

Sousedka telefonuje: "Simpson? Ten váš čokl už je zase v mym bazénu. Abyste věděl, volám do psince."
Homer: "Dej si hadr na hlavu, měla bys radši zavolat svýmu ctěnýmu psychiatrovi, ty stará vraždo!"

Bart: "Řek bych, že děda smrdí jako ten starej mokrej kufr vzadu v garáži."
Líza: "Né, spíš jako fotokomora."
Homer: "Tak dost oba dva! Děda je cejtit jako každej starej člověk - trochu jako je cejtit nemocnice."

Homer: "Když je mi něco fuk, neznamená to, že to nechápu."

Homer: "To víte hoši, jadernej reaktor je jako ženská. Stačí si přečíst manuál a zmáčnkout ten správnej knoflík."

Homer: "Co je, co na mně civíš?"
Líza: "Koukám na tebe s tichou bázní."
Homer: "No hlavně když je tichá."

Homer: "Vomezenec Vočko, bez nápadu, krade recepty!"
Marge: "Víš Homere, snad by ti mohlo být útěchou, že něco, cos ty vytvořil, dělá tolika lidem radost!"
Homer: "Úúhúú, kukykuk! Já dělám lidem radost, jsem kouzelníček z pohádkový říše a bydlim v domku z gumovejch bonbónků! ...mimochodem jsem to myslel ironicky!"

Marge (před kinem): "Homere, myslíš taky někdy na budoucnost?"
Homer: "To jako myslíš, jestli náš ovládnou ty opice?"

Homer vybírá svatební prsten: "No - vezmu si tenhleten."
Prodavač: "A jak budete platit?"
Homer: "No to nevim."

Marge: "Ten pes by chtěl asi dovnitř."
Homer: "Marge, psi sou rádi venku." (Spasitel se klepe v závějích, jazyk mu přimrzá k misce)
Marge: "Chudinka, jak se třese, potřeboval by nějakou boudu, za 50$ už by se nějaká sehnala."
Homer: "Marge, jsi nástrojem výrobců bud. Zblbly tě všechny ty televizní reklamy na psí boudy. Víš co? Já mu tu boudu postavím"
Marge: "No to jsem zvědavá"
Homer: "Neboj se, právě jsem udělal malý nákres - tohle je vchod, tudy tam leze,tohle je střecha a tenhle veselej pandulák je sluníčko!"

Bart: "Mami, máš schovaný Homerovy milostný dopisy?"
Marge: "To víš že ano! Vlastně... byl jen jeden a byl to spíš pohled z jakéhosi pivovaru na exkurzi."
POHLED: "Možná že jsou to pivní řeči, Marge, ale ty máš fakt senzační zadek. Mají tady tyhlety obrovské žvýkací preclíky, které..hmm..pět dolarů??!!!? Jdem vocaď."

Marge: "Homere, nezapomeň, co jsi dětem slíbil."
Homer: "Jo, že půjdou v osumnácti z domu."

Marge (dává peníze opraváři domů): "Tady jsou peníze."
Opravář: "Bylo to tím, že vám prosakovala voda, stačilo koupit těsnění za 50 centů"
Homer: "Nechte si svý mudrování a vypadněte."
Opravář: "Mám nějaké v náklaďáku, dám vám jedno zadarmo."
Homer: "Marge, podej mi pušku!"

Homerova výuka o sexu: "Víš Barte, žena je... jako lednice: výška metr osmdesát... váha sto kilo.. ne, počkej! Vlastně žena je jako pivo! Hezky voní, hezky vypadá, šel bys proti vlastní matce, abys ho dostal, nemůžeš se zastavit, hned chceš další!"

Bart: "Tati, co je ti?"
Homer: "Znáš ten pocit, když tě píchá u srdce, jako by tě tam někdo bodal nožem? Tak přesně to teď mám (zajásá)..... úúú špíček!!!"

Homer vypráví: "Pak přišel největší okamžik mýho života..."
George Harrison: "Ahoj Homere, jsem George Harrison."
Homer: "Ach můj bože!!! Můj bože! Kde jste vzal ten perník?!"
George Harrison: "Támhle je jich celá hromada."

Kent Brockman: "Burnsův medvídek - možná nejcennější medvídek na světě, může být kdekoliv, možná ho máte doma, možná se na něj zrovna díváte, možná je teď v náručí vašeho dítěte, které ho chová a zvedá nad hlavu."
Homer: "Maggie, já se dívám na televizi, dej pryč toho nechutnýho méďu... Nechutný? Medvěd? Musím si jít něco sníst!"

Homer (čte noviny): "Hurá! Zdarma! Armádní přebytky majonézy z operace Pouštní bouře!"

Líza: "Měla jsem ošklivý sen."
Homer: "No tak, vlez si ke mě a vyprávěj mi ho."
Líza: "Vím že je to nesmysl, ale zdálo se mi, že mě honí bubák a že se schovává-"
Homer: "BUBÁK!!! ZABEDNĚTE OKNA! JDU PRO PUŠKU! BARTE! Nechci tě strašit, ale možná máme doma bubáka anebo bubáky!"
Bart: "Uáááááááááááá!!!"

Homer: "Takže tajný Výbor bdělosti je založen, teď potřebujem krycí jména. Já budu krikeťák, Skinner tenisák, Barney bude mulisák a ty Vočko kopačák."
Vočko: "A ty si blbec."

Zakladatel Kwik-E-Martu: "Můžete mi položit tři otázky."
Apu: "To je báječné, mě stačí totiž jen jedna!"
Homer: "Vy jste opravdu šéf Kwik-E-Martu?"
Šéf: "Ano."
Homer: "Vážně?"
Šéf: "Ano."
Homer: "Vy?"
Šéf: "Ano. Vaše tři otázky jsou vyčerpány."

Homer: "Dneska tu placku určitě dostanu."
Lenny: "Jó? Jak to víš?"
Homer: "5. odobrový nařízení: Pracovníka týdne získá každý alespoň jednou bez ohledu na naprostou neschopnost, otylost či na to, zda páchne."

Homer: "Barte, s deseti tisícema jsme milionáři. Můžeme si koupit třeba... lásku."

Homer: "Podívejte! Ten pták toho slona zabíjí!!!"
Líza: "Né tati, on ho jenom víská."
...
Marge: "Ach Homere, máš na hlavě ptáka!"
Homer: "Já vím, on mě víská. Hmmm, to je ale lahoda."

Pan Kruťák: "Beru i toho druhýho slona"
Homer: "Platí."
Pan Kruťák: "Vrátim se ráno vyzvednout si Ramba."
Homer: "Tady jsou klíčky."
Pan Kruťák: "Sloni nemaj klíčky."
Homer: "Tak si je holt necháme."

Homer: "Taky si myslíte, že jsem pomalej?"
Marge: "Nemyslíme, že jsi pomalý, ale na druhou stranu do muzea moc nechodíš, zrovna moc nečteš a tak jsme si říkali..."
Homer: "Myslíš, že nechci? Ale televize mi to nedovolí! Ona za to může! Pořád vysílá tak děsně kvalitní podívanou, jeden pořad lepší než druhej. Kdyby aspoň jednou zaškobrtla a nechala nám půlhodinku pro sebe! Ale to ne! Nenechá mě žít!"

Homer: "Tak vy jste teda študentka, jo? Vyštudovali jste cestu na Měsíc a mě pořád smrděj nohy.."

Marge: "Homere, dej mi ten obranný sprej"
Homer (stříkne si sprejem do jídla): "Ale Marge.. jen jednou jsem si střík, to bude Mexiko!... .. hmmm... paralyzující!"

Děda: "Udělal to on, případ je uzavřen, kde mám klobouk, odskočim si do kadibudky."
Líza: "Ale my žádnou nemáme!"
Homer: "HAA! MOJE KŮLNA NA VERCAJK!!!"

Hlášky ze seriálu

26. června 2007 v 15:42
Homer:Lízo ruku na srdce, neznám nikoho oblíbenějšího než jsi ty, ale ta nová holka je asi lepší. Měla by ses začít chovat víc jako ona.
Líza: Ale tati...
Homer: Přemýšlej, tohle by Alexa neřekla!

Bart: Pomóc! Požár! ...-ní helmy.

Bart: Pomóc! Požár! ...-ní auto.

Clancy Wiggum: Hlásím dva muži na kapotě. ééé... Vzbudili policistu!

Clancy Wiggum: Už je konec rozejděte se! Tady už nic neuvidíte, ... Ó můj bože strašná letecká katastrofa!

Homer: Už mám těch medvědích útoků dost!
Ned Flanders: Homere, buď realista, žiju tu 40 let a tohle je první medvěd, kterého jsem tu viděl!

Martin: Podívejte jakého jednorožce mi namalovali v pavilónu malování!
Jimbo: To byl tetovací salon, ty vole!
Martin omdlí.

Marge: V jednom díle myšák vyřízl kocourovi plíce a hrál na ně jako na dudy, v další scéně zas kocour normálně dýchal.
Zaměstnanec Drsnolandu: Ano, madam, jako v normálním životě!

Tlustý Tony: Johny Mlčochu vidíš něco?
Johny Mlčoch: Já vidím spoustu věcí.
Tlustý Tony: Ty seš mi platnej, jak mrtvýmu zimník!

Ralph: Proč nejsi v práci tati?
Wiggum: To je těžký a proč ty nejsi ve škole?
Ralph: Paní učitelka říkala, že už rezignovala.
Wiggum: No vídíš Ralphí, já taky, já taky.

Starosta a ostatní otevírají hrob Jebediaha Springfielda
Wiggum: Místo Jebediaha tam někdo dal kostru!

Burns: Myslím, že dám 1 000 000$ na chudobinec.
Smithers: Vážně pane?
Burns: Až budou prasata létat!
Smějí se, kolem proletí pečené prase.
Smithers: Dodržíte ten svůj slib?
Burns: Ne.

Marge: Barte, ne!
Bart: Co? Já?
Marge: Promiň, síla zvyku. Lízo!

Líza: Co takhle ponocný, to by ti šlo nejlíp.
Bart: Jo, tati jsi velkej tlučhuba a umíš chodit, když musíš!

Homer: Pane Smithersi nepochopil jsem 1900 svých nových úkolů!
Smithers: Mikrobus odjíždí..., který vám dělá největší potíže?
Homer: Hmm, co dělat, když začne hořet.
Smithers: Promiňte, neslyším vás.
Začne hořet.
Homer: Jako naschvál!

Krusty zachrání Homera, kterého někdo zavřel v sauně.
Homer je uplně vyschlý a padne na podlahu.
Krusty: Kdo si objednal dušeného Góje?
Homer: Hmmmmmm dušenej Gój!

Maggie letí ven z auta
Marge:Moje dítě!
Homer:Tvoje dítě!

Líza: A dost, jdu do pokoje!
Homer: Lízo! Do pokoje!

Skinner: Přijdeš sem v půl páté ráno!
Bart: A vono je půl pátý taky ráno?

Vočko: Napodobím zvíře a vy budete hádat co to je! (vydá neurčitý zvuk)
Všichni se začnou hádat
Marge: Přestaňte, takhle se tu akorát udusíme!...(chvíle ticha)...Řekni Vočko, byla to kachna?

Líza: Teď s ní chodí pan Flanders.
Homer: Kdo je krucinál pan Flanders? ... Jo ahá Flanders!

Marge: Co to tam ti makovci dělají?
Homer: Hmmmmmm makovec!

Soudkyně: ...Je-li to vůbec možné!
Homer: Hmmmmmm jelito!

Marge: Sčítání hlav - špičatá, špičatá, ježatá, elegantní, ó kde je plešatá?

Homer: Hlava - pálí, nohy - mrznou, uprostřed to je... příjemné!

Bart: Není to nebezpečný?
Homer: Jen klid Barte, tahle kolej se nepoužívá od roku 19...---Tůůůůůůůůůů

Edna Krabappelová: Co kdyby nám tahle hudba hrála na svatbě?
Seymour Skinner: Já myslel, že nám vystačí kazeta...
Edna: Já chci kapelu!
Seymour: Dobře, ale nebude dort.

Marge: Vidíš je?
Homer: Vidím jenom Lízu, počkat možná je to kaktus!

Homer (je s Marge v sauně): Kdyby na nás ten chlap tak nečuměl sundal bych si i ten ručník.
chlap: Klidně si ho sundám první.

Homer: Co jsi dělala dnes ráno?
Marge: Opravdu to chceš vědět?
Homer: Ano.
Marge: No, nejdřív sem počítala kukuřičné klasy na záclonách... A pak někdo zaťukal na dveře. Víš kdo to byl?
Homer: Ne.
Marge: Ned Flanders. Říkal, že chce zrušit kalhotové sukně ve školách.
Homer: D'oh!

Bart: Máš pravdu s rodičema je něco v nepořádku.
Líza: Vítej ve třetím stádiu!
Bart: Musíme něco udělat
Líza: Promiň, ale na mě už dolehlo páté stádium - sebelítost.

Homer: Už mi chybí jen párek v rohlíku.
Marge: Homere! Jsme na hřbitově, chovej se podle toho.
Prodavač párků: Horké párky! Párky v rohlíku!
Marge: Vy mého muže sledujete?

Bart (volá Homerovi do baru, Homer je tam barmanem): Mohl bych mluvit s panem Znusinudlem, křestním jménem Olí?
Homer: Jé Barte, ty mě chceš napálit. Co mám dělat?
Bart: Prostě řekni jestli tam není pan Olí Znusinudle.
Homer: To nechápu.
Bart: Kašli na to Homere!

Bart (zapíná televizi): Řekl Bůh: 'budiž kecy'

Servírka (dává Homerovi dort): Otevři chlebárnu ty měchuřino.
Líza: Tak jak ti chutná?
Homer (začne zpívat):Ptáš se jak chutná mi dort?
Ptáš se jak chutná mi dort?
(začne tančit): Chvála bohu,
říci mohu,
náramně chutná mi dort, protože...

Homer: Marge, já teď s Lízou nemluvím, mohla bys mi podat ten sirup?
Marge: Prosím tě, podej otci sirup, Lízo.
Líza: Barte, řekni tátovi, že mu podám sirup pouze v případě, že jim nepoleje žádné maso!
Bart: Ty si máčíš párky v sirupu?
Homer: Marge, řekni Bartovi, že si chci dát sklenici sirupu jako každé ráno.
Marge: Řekni mu to sám! Ignoruješ Lízu, ne Barta!
Homer:Barte, řekni matce, že jí děkuju!
Marge: Homere, máš mluvit na mě a zadruhé jsem slyšela, co jsi řekl!
Homer: Lízo, řekni matce, ať do mě nereje!
Bart: Tati, s Lízou přece nemluvíš!
Homer: Barte, do pokoje!!!

Homer: (volá k Vočkoci): Haló, mohu prosím mluvit s panem Dementem? Křestním jménem Tysi?
Vočko: Tysi Dement?
Homer: Cože? Co si to dovoluješ? Jestli zjistím, co jsi zač, tak ti přilepím naši vlajku na zadek a pošlu tě do Iránu!

Marge: Houmí, copak chceš dědečka až do svý smrti ignorovat?
Homer: Ovšem že ne, Marge, jenom do jeho smrti.

Homer: Poslední bar ve Springfieldu. Jestli mě nepustí dovnitř, budu asi muset přestat s pitím!
Játra: Hurá!
Homer: Ticho, játra!

Úředník: Je mi líto, ale jestli do zítřka nezaplatíte splátku, banka vám příjde zabavit dům!
Homer: Jestli ho ovšem najde! Protože z něj v noci sundám číslo!
Úředník: Tak budeme hledat dům bez čísla!
Homer: Pak sundám číslo i u sousedů!
Úředník: Tak budeme hledát dům vedle domu, kde nemají čísla.
Homer: ...tak dobře, do zítřka to zaplatím...

Homer: Žádnou snídani mi nedělejte! Člověk, zadluženej jako já si ji nezaslouží...
Marge: Ale já bych ji tak ráda připravila!
Homer: V tom případě si dám topinku s dvojitým máslem a skromým plátkem slaniny. Ale kávu bez cukru, ten si nezasloužím! Kdyžtak jen dvě kostky.

Marge: Každý se něčeho bojí!
Homer: Což neplatí o mně!
Marge: Jéé, ten pavouk!
Homer: Kde, kde, kdeee?!?

Marge: "Bart má letos trochu lepší známky, ale Líza je na tom hůř!"
Homer: "Vždycky máme jedno lepší děcko a jedno blbší, proč nejsou obě naše děti dobrý?"
Marge: "Máme tři děti, Homere."
Homer: "Marge, pes se mezi děti nepočítá."

Líza (zapne pračku): Tak takhle nás nikdo neuslyší.
Bart: Cože?
Líza (vypne pračku): No dobře, tak to teda vypneme...
Bart: Cože?!?

Burns: "Chovejte se tady jako doma"
Bart: "Slyšíš tati? Můžeš tady mlaskat, krkat a chodit ve spodkách."

Marge (hledá něco v krabici): Ó! Rubikova kostka! Můžeme ji spolu všichni skládat!
Líza: Začni s diagonálními barvami!
Homer: Dej hlavní prst na žlutou kostičku, vedlejší prst na oranžovou a otoč s tím.
Marge: Hlavní a vedlejší prst?
Rodina: Kruť s tím nahoru! Ne, na druhou stranu! Otoč to tam! Ještě kousek! ...
Marge: Jeden po druhém!
Bart: Otoč levou krajní stranou nahořejc! Nahořejc!
Marge: Už si vzpomínám, proč jsem to sem původně odložila...

Homer: I když ti tvá práce nevoní, nestávkuješ. Prostě tam chodíš každej den a házíš na to bobek.

Homer: A tys nevěřila, že něco vydělám. Našel jsem dolar, když jsem čekal na autobus.
Marge: Zatímco jsi vydělával ten dolar, přišel jsi o čtyřicet dolarů, že jsi nebyl v práci. Volali a říkali, že jestli se zítra neobjevíš, Nemusíš chodit ani v pondělí.
Homer: Jupí! Dlouhej víkend!

Bart: Oh, vůbec si neužiju letošní léto.
Homer: Neboj se, chlapče! Až budeš pracovat jako já, neužiješ si žádný léto!

Homer: Miluju Barta! ...moment... Miluju Lízu! ... Pivo! Marge, já tě miluju!

Homer: Synku, když se mi podíváš do očí a řekneš, že jsi ty peníze nevzal, tak ti uvěřím!
Bart: Nevzal jsem je!
Homer: Héé! Jak se mi můžeš dívat do očí a přitom lhát?

Homer: Vida! Nóbl podnik!
Číšník: Dobrý večer, pane! Mohl byste ihned bez zbytečného rozruchu odejít?
Homer: Jistě...

Homer (hlasuje pro Leváka Boba): Hmm... Nesouhlasím s jeho politikou zavraždění Barta. Ale vřele souhlasím s jeho politikou zavraždění Selmy!

Homer: Chceš snad, abych s tátou trávil víc času? A co moje novoroční předsevzetí?

Homer: Řekni mi pravdu!!! Neříkej, že na tebe řvu! To ne! Hehe... Šťastná rodinka, šťastná rodinka...

Homer: Haló, Vegas? Sázím 100 na černou! ... Červená?!? Ano, jistěže pošlu šek!

Operátorka (k Homerovi): Bohužel, máte příliš tlusté prsty na vymačkání telefonního čísla. Bouchněte pěstí do číselníku a my Vám zdarma pošleme tyčinku.

Marge: Barte, Lízo! Jestli nebudete zticha, tak se okamžitě vracíme!
Homer: Ale Marge, já musím vidět bráchu!
Marge: Ale to jsem říkala z výchovných důvodů, uklidni se.

Líza: Počkej tati, něco pro tebe mám!
(dá Homerovi pusu)
Homer: Jé, já myslel, že peníze...

O seriálu

26. června 2007 v 14:33
ZROD FENOMÉNU
Pilotní díl seriálu uvedený 17. 12. 1989 se jmenoval Vánoce u Simpsonových a měl nečekaný úspěch. Předcházelo mu ale období pokusů výtvarníka Matta Groeninga. Tento kreslíř chtěl původně produkovat cosi naprosto jiného - vymýšlel si a připravoval comics Život je peklo (Life is Hell) a toužil z něj udělat krátký TV seriál. Měl však problémy s postavičkami, které si vymyslel - byly až příliš fantaskní, smyšlené. Když nevěděl, kudy dál, hodil dosavadní práci do koše a rozhodl se čerpat inspiraci docela jinde a docela blízko: ve vlastním životě, ve vlastní rodinné tradici. Vymyslel si "docela normální rodinku", která však žije docela nenormálními příběhy.

Mnozí si kladou otázku: je Groening pouze duchovním otcem Simpsonů, není dokonce jedním z nich? Jestli ano, kterým? Homerem, nebo Bartem? Mattův otec se jmenoval Homer a Groening dále vysvětluje, že jméno Bart je odvozeninou slova "brat", což znamená spratek. Neříkal skutečný otec Homer malému Mattovi tu a tam: "Pojď sem, ty spratku?" Můžeme si to myslet, neboť i jména dalších členů Groeningovy rodiny se podivuhodně přímočaře kryjí se jmény členů povedené animované rodinky. Groeningova matka se jmenovala Marge a jeho dvě mladší sestry: Líza a Maggie. Život si netřeba vymýšlet. Ostatně, víte, proč v Simpsonových vystupují většinou leváci? Matt Groening je samozřejmě levák. Dodejme, že Groening se narodil 14. března 1954; v roce 1977 promoval na Evergreen State College, poté se dosti neúspěšně živil jako spisovatel a scenárista v Los Angeles. Teprve úspěch comicsu Life in Hell upoutal pozornost Jamese L. Brookse, zastupujícího společnost Gracie Films, který Matta v roce 1985 najal, aby vymyslel námět budoucího seriálu. Groeningovi a Brooksovi vydatně sekunduje ještě třetí hráč: Mike Scully. I když se připojil až v dubnu roku 1993, velmi úspěšně pomáhá vymýšlet nové příběhy. Scully vyrostl ve městě Springfieldu (!), později se přestěhoval do Los Angeles, kde se věnoval sólové komice v místních klubech. Teprve v roce 1986 se soustředil výhradně na psaní televizních scénářů. Televize Groeningův a Brookesův nápad na seriál přijala. Ale pilotní díl, který představil rodinku kolem vánočního stromku, nebyl ve skutečnosti tím úplně prvním. Předcházely mu návrhy postav - jak by měly vypadat i jak by se měly projevovat a vyjadřovat. Nultá epizoda se jmenovala Good Night (Hezkej večer). Skutečnost, že Homer i Bart tehdy vypadali poněkud nedotaženě, si může zájemce potvrdit prohlédnutím epizody na internetové stránce největšího českého simpsonologa L. Macha (15 let). Po mimořádném úspěchu pilotního dílu se TV FOX rozhodla ve výrobě pokračovat: 14. ledna 1990 se objevil na obrazovce první díl nazvaný Bart the Genius (na ČT odvysílán jako "Bartův test").
MYTICKÝ SPRINGFIELD - OHLEDÁNÍ TERÉNU
Simpsonovi bydlí v městečku Springfield, na ulici Evergreen Terrace číslo 742. Hned vedle domku Simpsonových je domek rodiny Neda Flanderse. Je to jeden z nejhezčích domů na Evergreen Terrace a patří nábožensky nejvřelejší rodině ve městě. Ned Flanders je příkladný křesťan, nyní ovšem vdovec (jeho žena Maude zemřela); má dva syny - Roda a Todda. Ředitelem zdejší základní školy je pan Skinner (žije se svou matkou Agnes). Učiteli, se kterými tu Bart Simpson denně hrdinsky zápolí, jsou pan Largo, paní Krabappelová a slečna Hooverová. Uprostřed hlavního náměstí se nachází socha zakladatele Springfieldu - Jebbidiaha Springfielda. Za městem je lesopark, jehož rokli hned vedle Springfieldské přehrady se Bart snažil přeskočit na skateboardu. Kus dál je Springfieldský golfový klub,kde se scházejí takové hvězdy jako klaun Krusty - komik, který své pořady natáčí ve studiích místní televizní stanice jménem Kanál 6. Pak je zde Springfieldská knihovna, v níž se Homerova dcera Líza zamilovala do knihovníka, když zde pátrala po informacích o fotbale. Automatová herna je místem, kam všechny děti z městečka chodí vyprazdňovat své kapsy.Právě zde se Homer naučil hrát videohru Box, ve které se pak marně snažil porazit svého syna. Spousta "simpsonologů" se snaží zjistit přesné místo městečka Springfield. I když používají téměř detektivních metod, jeho lokalizace není snadná. V epizodě "Brácho, nemůžeš postrádat dva tácy?" je scénka, která je téměř dovedla k vysněnému cíli: Herbert Pow ell (nevlastní Homerův bratr) stojí na nádraží u pokladny na lístky a říká: "Chtěl bych jeden lístek do Springfieldu." Pokladník se ptá: "Springfield v Illinoisu?" Herb odpovídá: "Ne." Pokladník: "Do Springfieldu v Massachusetts?" Herb říká: "Ne, do Springfieldu." Ve chvíli, kdy vyřkne název státu, ozvou se skřípějící brzdy přijíždějícího vlaku. Bohužel nic nebylo slyšet. Jeden simpsonolog tvrdí, že poslední řádka Homerova řidičského průkazu poskytuje údaj: Springfield, NT 49007. Další ovšem namítají, že ve Spojených státech žádný stát s poštovní zkratkou NT není. NT je zkratkou Northern Territory,což je oblast s nejmenší lidnatostí v Austrálii - a ani tam žádná obec takového jména není. Matt Groening vnáší do věci trochu světla, když říká: "Pocházím sice ze Springfieldu v Illinoisu, ale Springfield jsem vybral proto,že je to jeden z nejběžnějších názvů měst a osad v této zemi."

Maggie Simpsonová

26. června 2007 v 14:28

Celé jméno: Margaret Simpson

Zaměstnání:
batole

Domov:
Maggie Simpson
742 Evergreen Terrace
Springfield NT
49007

Věk: 1 rok

Cena (při zahajovacích titulcích): $847.63

Nepřátelé: dítě se širokým obočím a Gerald.

První slovo: Tatík

Poznámka: Postřelila pana Burnse, zachránila život Homerovi, dokáže ze svých hracích kostek sestavit vzorec E=MC2 a umí řídit auto.

Vývoj:

Líza Simpsonová

26. června 2007 v 14:27

Celé jméno:

Líza Simpsonová

Zaměstnání:

Student Springfield Elementary School (Springfieldská ZŠ)
2. třída

Domov:
742 Evergreen Terrace
Springfield NT
49007

Věk: 8 let

Dabing v ČR:Helena Štáchová

Dabing v USA:Yeardley Smith

První slovo: Bart

Oblíbené TV pořady: Krusty the Clown a The Itchy & Scratchy Show

Poznámka: Ráda hraje na saxofon, miluje školu a historii, spolu s Bartem moderovala dětský TV pořad Kidz Newz, stala se malou miss Springfield, hokejovým brankářem a navrhla panenku "Líza - Lví srdce".

Vývoj:

Bart Simpson

26. června 2007 v 14:25

Celé jméno: Bartholomew Jo-Jo Simpson

Zaměstnání:
Student Springfield Elementary School (Springfieldská ZŠ)
4. třída

Domov:
Bart J. Simpson
742 Evergreen Terrace
Springfield NT
49007

Věk: 10 a půl

Dabing v ČR:Martin Dejdar

Dabing v USA:Nancy Cartwright

Oblíbenci: Klaun Krusty, Lance Murdoch a Ronny Beck

Nepřátelé: Levák Bob a ředitel Skinner

První slova:
Ay Carumba!

Oblíbené činnosti: Zábavné telefonáty, ježdění na skateboardu,...

Poznámka: Objevil kometu a tříokou rybu Blinky, moderoval dětský TV pořad Kidz Newz, dal dohromady Krustyho a jeho otce, dostal Krustyho z vězení a stal se oblíbeným "já to nebyl" chlapcem.

Vývoj:

Marge Simpsonová

26. června 2007 v 14:21
MARGE SIMPSNOVÁ
Celé jméno: Margorie Simpsonová
Zaměstnání: Žena v domáctosti
Bývalá zaměstnání: Učitelka na Springfielské základní škole, herečka, policistka, zaměstnankyně v jaderné elektrárně, prodavačka preclíků, servírka a prodavačka nemovitostí.
Domov:
Marge Simpson
742 Evergreen Terrace
Springfield NT
49007
Věk: 34 let
Dabing v ČR:Jiří Lábus
Dabing v USA:Julie Kavner
Velikost bot: 13AA
Výška (včetně vlasů): 6' 2" (někdy uváděno také 8' 6")
Barva vlasů: Modrá č. 56
Oblíbený zpěvák: Tom Jones
Vývoj:

Homer Simpson

26. června 2007 v 14:20

Homer Simpson

Celé jméno: Homer Jay Simpson
Zaměstnání:
Jaderná elektrárna, sektor 7G.
69 Old Plumtree Blvd.
Tel: (305)-555-1374
Domov:
Homer J. Simpson
742 Evergreen Terrace
Springfield NT
49007
Věk: 36 let
Narozen: 12. května, 1956
Dabing v ČR: Vlastimil Bedrna
Dabing v USA: Dan Castellaneta
Váha: 239 - 260 lbs.
Míry: 05-12-56
Barva očí: Modrá
Vyhrané trofeje (později odebrané) na vysoké škole:
Největší tloušťka, nejméně vlasů, největší zápach, nejmeší plat.
Oblíbená jídla: Koblihy, steaky, čokoláda, zmrzlina, Krustyho burger,...
Oblíbené hlášky: D´oh!, mmmmmm...
Oblíbené činnosti: Sezení na gauči, sledování TV, pití piva, bowling,...
Vývoj:

Červnová příhoda

25. června 2007 v 23:10 | Sharul |  Kecy
Tak tu máme červen, konec školy a začátek chlastaček. Mam za sebou docela úspěšně druhák naší báječné školy a to je fajn. Jelikož nemam žádnou čtyřku, budu mít KONEČNĚ ty slíbený bicí ! ( Nechcete někdo založit kapelu ? =D ) Musim taky podotknout, že v tomhle školnim roce byla mnohem větší nuda, než v tom minulym, nevim jak je to možný, ale víc se kalilo a navíc sme se ještě všichni tolik neznali a chodili sme všude spolu, teď sme rozskupinkovaný, což je pěkně na hovno :-/ no každopádně celej druhák stál pěkně za hovno, nejenže mě třikrát už vokradli cikory (peneženka, foťák a skoro i mobil) ale i spousta mejch kamarádů se změnilo, což už není vono. Na druhou stranu sem poznala nový fajn lidi jak ze školy, tak z netu (že jo Zelí =) No dost už kecání sraček, budu vám vyprávět o tom, jak se mi jednou poštěstilo. Bylo to tak: máma mi jednoho dne oznámila, že jede na tejden na chatu jupííí. Takže za pár dní byla fuč, nechala mi tu pár korun na přežití, což mi jakž takž stačilo a začínal celotejdení privát. V podnělí po škole sem šla s kámošem ze školy na pár pivek do pověstné hospody nesoucí název 100 piv, zkončilo to tak šesti, já vim je to málo, ale mě, jakožto nekalícího člověka to celkem dalo a tak sem se dopotácela asi ve dvě domu, za pět hodin sem měla vstávat, jelikož sme jeli se školou na vodu. V úterý sme se teda vydali sjíždět Berounku, v největšim vedru sme ujeli 15 km, byla sem ráda, že sem došla domu. I na přechodu na mě řvali, že se táhnu jak smrad, ale bylo mi to fuk. Další den sem uspořádala privát, který nese název "bylo nás pět", nejspíš proto, že nás tam bylo pět. Já, Katka, Honza, Honza a Michal jsme vykalili tolik bráníků, že sem za prázdný flašky šla koupit snídani pro čtyři lidi (Michal to večer zatáh domu) a doplácela sem jenom pár korun. Každopádnš prdel byla, pouštěli sme si z netu různý videa od vyvraždění židů za války až po gayský porno. Ve čtvrtek sme dochrápali, všichni jeli domu a já hurá na další akci. Původně sme teda měli jít do gaybaru, ale jelikož měla nejmenovaná osoba málo času a ještě ke všemu si zapoměla tanga, tak sme se na to vysrali =D a šli sme seprojít do zahrady Kinských, kde ještě než nás zastihla bouřka, jsme vymejšleli různý názvy pro sušenky, nebo sme kecali o tom jak se někdo může jmenovat Mečislav, nebo Jarmil =D. Pak sem jela na čerňák a s bandou sme se šli projít na Petřín a Pražskej hrad, nohy uchozený už teď a pak ještě další akce o pulnoci.... V pátek sem se probudila cca v jednu a už se zas mělo jet na Slapy, takže sem musela vrátit byt do původní podoby, sbalit se atd. Pak sme ještě jeli kámošovi na konzik a hned po tom se jelo na chatu na Slapy opět v naší sestavě - já, Katka, Honza a Honza. No prdel byla, né že né. První večer šli kluci nahoru do vesnice (hroznej kopec, nesnášim ho :-D ) pro dvě basy, který nám nakonec vubec nestačily. Prostě kalilo se vo sto šest, pak sme postupně odcházeli spát, druhej den furt chcalo, což bylo velmi na hovno, kluci šli na loďku, přijeli nejvíc zechcaný, ale aspoň našli ve vodě tenisák, o kterej stejně pak přišli. Pak šli do hospy a my s Katkou sme šli na loďku, po cestě sme našli vejce, kterýho se Katka bála, aby to nebyla leklá ryba a nakonec se přemohla a vytáhla ho. Pak sme si votevřely píva a víno, mezitim se chlapci vrátili z hospy "U Taterů" a stačili nám to vejce rozbít. Pak šla Katka spát a my tři sme chlastali asi do pěti do rána, ale byla prostě největší prdel. U těch taterů totiž nalejvá taková stará vožralá vochechule jménem Béďa, tak sme na ní skládali různý songy (nejlepší od PSH bacha kočka.... hm.... Béďa. =D ) nasmáli sme se zkrátka tolika věcem, že je sem ani všechny nemůžu napsat a hlavně byste je ani nepochopili, to byste tam museli bejt. Druhej den byl celkem na hovno, žádny pivo = žádná prdel, pak sme jeli domu a to už mi končil privát... tim pádem nastal návrat do reality. Z toho vyplívá ponaučení, že když máš svátek, tak se musíš vyblejt a když Michael Jackson přijede do Prahy a stojíš na něj dva tejdny frontu, dáš za lístek 700 a on pak řekne" hele sorry, mě zebou nohy, dneska nevystupuju", tak řekneš v pohodě kámo, to je v pohodě....
http://www.mapping-area.com/images/galerie/84/drink.jpg

Krasobruslení - hra o život ....

8. června 2007 v 15:20 Odkazy
Video naleznete --> ZDE

http://www.iabc.cz/images/imgdb/original/phpscdcch.jpg

Tomu řikam umění...

8. června 2007 v 15:05 Odkazy
Koukněte na video --> ZDE
The image “http://www.sandfantasy.com/babysandy/flamingo.jpg” cannot be displayed, because it contains errors.

Inspirace :o)

5. června 2007 v 21:53 | Shagina |  Výkřiky do tmy
Hledam inspiraci a jak tak koukam, tak nachazim velky hovno..... nevim o cem psat, to je konec..

Co dál ?

5. června 2007 v 21:37 | Sharul |  Výkřiky do tmy
Jak tak koukam, nikoho to tu už nezajímá, takže zvažuju, jestli v tomhle blogu mam vubec pokračovat, nebo jinak - ma strašnou depresi a všechno už mě sere, rozepsala bych se víc, ale nechci aby si to tu čet někdo, kdo by byl hlavním tématem =D takže tenhle článek radši ignorujte XD sem mimo