Duben 2008

Digitální fotografie

30. dubna 2008 v 18:43 Ekšns
..to je předmět na naší škole, kterej jako výtvarná třída vubec nemáme, což je škoda. No ale včera jsme na tři hodiny zabavili školní foťák a zalezli do ateliéru, kde jsme fotili a fotili a fotili a jako ukázku vám sem dám pár fotek, který jsem musela dost zmenšit, což je velká škoda, protože jsou krásně kvalitní. :-)
V hlavních rolích: Jakub Chaba, Jakub Smrž, Tereza Tůmová, Robert Pešek, Honza Průcha, Ota Novotný a já
Nafotila: Terka Rakoušová

Dvojky

29. dubna 2008 v 22:18 | Sharul |  Fun pictures
Na počítadle samozřejmě ...
Prostě jsem koukla na blog a vybaflo na mě osum dvojek....že by osud ?

Jak jsem potkal ryby - Ota Pavel

29. dubna 2008 v 22:12 | Sharul |  Četla jsem ...
Volné pokračování knihy Smrt krásných srnců. I v knize "Jak jsem potkal ryby" jsou hlavními postavami Hugo, Jirka, tatínek, maminka Herma a nejmladší syn, který vše vypráví a je to sám autor.
Začátek příběhu se odehrává v povodí řeky Berounky, kam rodina jezdí na prázdniny ke strýci Proškovi. Otec je vášnivý rybář a naučil i syny milovat rybaření. Hugo a Jiří svého malého brášku neustále odstrkují. Strýc Prošek mu říká "Prdelko". Jednou ale chytne svou první rybu a bratři ho vezmou mezi sebe. Když vypukne válka, otec s oběma staršími syny jsou posláni do koncentračního tábora. S matkou zůstává nejmladší syn, který cítí povinnost starat se o matku, a proto chodí pytlačit na rybník, aby měli co jíst. Jednou je chycen porybným a zahnán do kouta, ale neublíží mu, protože znal jeho otce, proto mu poradí jiné místo na chytání. Když se válka blíží ke konci, ryby už nikde nejsou. Proto se "Prdelka" vydá do kraje dětství za strýcem Proškem. Rybaření ho provází celým životem. Vypráví tam o sjíždění vody s Dlouhým Honzou, o tom jak ho naučil vášni chytat ryby, o moři, kde chytal velké ryby. Také si splnil sen a chytil zlaté úhoře. Jednou těžce onemocní a je poslán do blázince. Umírá u vody, která pro něho byla domovem, dětstvím a životem.
http://www.knizniweb.cz/public/9a/4b/58/c9/128290_31008_medium.jpg
Velice podobné Smrti krásných srnců, ale přecejen ta byla o něco zábavnější.

Hurá do Karpat

28. dubna 2008 v 21:11 | Sharul |  Kecy
Vyhlašuju stávku sraní na blog. Už to potřebovalo, nic nepíšu. Námětu mám dost, ale prostě se mi do toho nějak moc nechce. Ani se ke mě nedostaly fotky z Paříže, takže stále ještě nemůžu poreferovat, což je škoda, protože ve středu mizim zase pryč a to na Malou Fatru, na muj historicky druhej vandr (první byly Orličky). No a moje cestovní horečka ba až hysterie vypukla už někdy minulej tejden, když jsem s hrůzou zjistila, že nemám žádnou výbavu do hor. Krosnu si musim pujčit od mámy, karimatku mam debilní, pohorky a čelovku, jsem si na štěstí obstarala už s předstihem, spacák nemam, nůž nemam, pláštěnku nemam a nějaký vhodný oblečení už vubec ne. Takže jsem posledních několik dní tohle všechno sháněla a skoro všechno dokonce sehnala, což mě částečně štve z toho důvodu, že mi to zabírá teď pulku pokoje a tu druhou obsazují bicí a kolo.. Taky jsem chtěla dneska v noci otestovat karimatku se spacákem, ale to mi máma vzápětí zatrhla z toho důvodu, že by mě v noci zašlápla, což nechci. Jinak taky o tomto víkendu proběhl Zelífest, ale to je kapitola sama osobě, doufam, že Zelda dodá nějaký fotky :-P Ve škole je to teď samá písemka a to už bych zabrousila do nudných témat a tim pádem radši budu končit, takže viva la Karpaty !
http://www.zilina-holiday-inn.com/data/Image/zilina/mala-fatra-%202.jpg

Ach jo

22. dubna 2008 v 23:59 | Sharul |  Výkřiky do tmy
Zase jsem si dneska celej den řikala, jak sem napíšu nějakej hooodně dlouhej článek a zase jsem se k tomu nedokopala. Tak snad jindy :-)

Už dost !

17. dubna 2008 v 20:23 | Sharul |  vše o tomto webu
Tolik článků již skončilo ve věčných lovištích a ne, já se s nimi znova psát nebudu. Na blogu.cz jsou pěkní padouši, kteří v tom mají bordel, protože pořád nic nefunguje. GRrRrrrrrrrrr

Smrt krásných srnců - Ota Pavel

15. dubna 2008 v 16:02 | Sharul |  Četla jsem ...
Kniha sedmi povídek, ve kterých Ota Pavel vzpomíná na šťastné dětství před válkou i hořký okupační úděl smíšené židovské rodiny. Hlavní postavou je autorův povedený otec Leo Popper, ne ideální, pokud šlo o malá milostná dobrodružství, se smyslem pro humor a láskou k rybám, vodě a vůbec. Další postavou je maminka, vzácně tolerantní k otcovým avantýrám, strejda Prošek z Luhu pod Bánovem, všeuměl, král pytláků, sžitý s přírodou u Křivoklátu a Berounky.
http://www.neoluxor.cz/files/catalog/28155/image.jpg
Ota Pavel má velice zvláští a neumělý styl psaní. Čte se to hezky, ale některé pasáže nebyly zrovna zábavné.

Radost, optimismus a dobrá nálada

10. dubna 2008 v 23:58 | Sharul |  Kecy
Pokusím se po dlouhý době trochu poreferovat o tom, jak žiju, co dělám, jak se mám a v poslední řadě co bych chtěla dělat.
Jak možná někteří víte, byla jsem na pár dní v Paříži a až se mi sem podaří propašovat fotky, který nejdřív musím z někoho vydolovat, tak sem hodím extra článek pouze na již avizované téma.
A co dělám ? Většinou si čtu, nedávno jsem potřebovala zabít odpoledne a vlezla jsem do prvního antikvariátu, ve kterým jsem si po hodinách vybírání koupila tři knihy, ze kterých mám opravdu veeelkou radost. Pak jsem se pokusila na mámě vyškemrat peníze za knížky a ona jen stroze odvětila, že na to mám kapesné a že mi je proplácet nebude i když jsem jí vehementně tvrdila, že je to povinná četba, argumentovala tím, že i povinná četba se nemusí nutně kupovat a stačí si ji pujčit. Bohužel, zústala jsem nepochopená.
Další neblahá věc je ta, že jsem roztřískala vodnici. Co je rok dlouhej se mi tady na ní jen prášilo a když si náhodou koupim tabák, tak jí rozbiju, ach jo :-(, a ještě k tomu mi v čajovym krámku na Národní řekli, že náhradní karafu mi zlášť neprodaj. Nevíte někdo o jiném obchodě ?
Mimochodem jsem včera slyšela poprvé Martina hrát na piáno a podobnej zážitek jsem měla akorát v katedrále Notre Dame, když hrály varhany.
No a nakonec vám povím něco z dnešního dne, protože ten se fakt povedl. V půl sedmý jsem vstala a z Proseka jela do školy. Tuhle cestu ještě nemam tak vychytanou a tak jsem přijela do školy asi od 20 minut dřív, než jsem musela. Ze své dobré vůle jsem tedy šla za paní třídní pro hadr a ředidlo a jala jsem se čistit lavice, protože se dnes konaly třídní schůzky. Odpadla nám španělština a tak jsme v půl dvanácté opouštěli dveře školy. Já jsme se rozhodla zajet si do nákupního centra Chodov, abych si konečně koupila karimatku a na to, že je ono již zmíněné nákupní centrum největší v Praze, mě docela zarazilo, že neměli levné karimatky, ba dokonce neměli žádné karimatky. Doma jsem si pak dala do pořádku kolo a když přijel Martin, vydali jsme se směrem do Modřan (z Nuslí) a odvážili jsme se navštívit kamarádku a kamaráda, se kterýma jsem si zahráli osadníky. Během večera mi taky volal táta, že mu třídní na schůzkách řikala, jak jsem se strašně zlepšila a že kdyby byl každej jako já, tak by byla nadšená a tak dále :-D. Ze mě se totiž stává uplně nechutnej šprt a moc se mi nedaří to tajit, jinak si nedovedu vysvětlit to, že si odemne čím dál tím víc lidí půjčuje sešity. Jo abych se vrátila k dnešku, tak jsme pak z Modřan (podotýkám, že stále ještě na kolech) dorazili opět do Nuslí, kde jsme se rozloučili a já jsem si dala příjemnou koupel, ve které jsem málem usnula. A teď sedim tady a píšu vám všechny tyhle kecy. Musim říct, že takhle pohodovej den jsem neměla už dlouho, prostě dobrá nálada až za roh ;-).
Koukám, že jsem se ani nedostala k výše zmíněnému tématu, "co bych chtěla dělat". Ani se mi to už psát nechce, protože to by bylo na dlouho a vás by to ani nebavilo, takže někdy příště.
http://www.fi.edu/fellows/fellow8/dec98/games/slidepuzzle/rainbow.gif

Saturnin - Zdeněk Jirotka

9. dubna 2008 v 16:12 | Sharul |  Četla jsem ...
Hlavní postava satirické knihy, Saturninův pán, který je zároveň vypravěčem, si najímá Saturnina za svého sluhu. To ovšem ještě neví, co ho čeká, protože Saturnin má vždy v zásobě mnoho ztřeštěných nápadů. Později Saturninův pán se svým sluhou odjíždí na prázdniny k dědečkovi, kam přijede i slečna Barbora, která je našemu hlavnímu hrdinovi více než sympatická, dále doktor Vlach, ale také teta Kateřina se svým osmnáctiletým synem Miloušem. Když pak při velké bouřce vypne v domě elektřina a velká voda strhne most přes řeku, který spojuje dědečkův dům s okolním světem, musejí se naši hrdinové po několika dnech vydat na třídenní pochod do vesnice. Poté, co tam dorazí, zjistí, že most už je spraven. Na konci prázdnin se Saturnin rozhodne zůstat s dědečkem, s nímž založí "Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru."
http://www.svetdetskefantazie.cz/images/sklady/saturnin1.jpg
Výborná knížka u který jsem se nasmála tak, jak ještě u žádný jiný.

Velikonoce aneb fotíme rádi a cokoliv

8. dubna 2008 v 22:52 | Sharul |  Ekšns
Já vim, že téma Velikonoce už je trochu pasé, ale já vážně neměla čas - chystala jsem se do Francie a krom toho mi taky hodnou chvíli nešel internet. Tak a teď už znáte důvody mé neaktivity a tak to hodlám teď patřičně napravit.

O Velikonocích jsme byli na chalupě, která se nachází za obcí jménem Kvasejovice a ty se nacházejí za městečkem nesoucím název Sedlec - Prčice. Jeli jsme tam v počtu čtyř lidí -> já, brácha, máma a její (teď už bývalý) přítel Jirka. Kromě práce snad neznám jinou činnost, která by se na chalupě dala provozovat, a tak jsem si od bráchy vypůjčila fotoaparát, jehož kvalita mě nadchla tak, že ho pak ze mě musel tahat násilím nazpět (dobře no, přehánim). Každopádně jsem toho za víkend nafotila tolik, jako snad nikdy a o to se s vámi chci podělit, protože to je to jediné, co z Velikonoc stojí za řeč.
Takhle nějak to vypadalo, když jsem držela "tu věc" v ruce.
Jirka jako sluneční muž
polární výprava - máma, Jirka a já
jedno z "maker"
"cvak"
původně měl být na fotce kostelíček - možná dobře, že tam neni
co ye ?
moje oblíbená :-)
ony krokusy o pár fotek výše
smrky za chalupou, které mi vždy připomínaly palmy
takhle máma luští křížovky
kdybyste věděli, kolik toho tyhle nohy nachodily .....
"cvaky cvak"
tohle prosím padalo z nebe
focení netřesků, což bylo ....
..... asi moje nejpovedenější makro
FOTO: já a brácha

Petr a Lucie - Romain Rolland

8. dubna 2008 v 15:10 | Sharul |  Četla jsem ...
Děj novely se odehrává v krátkém čase několika měsíců. Osmnáctiletý Petr Aubier se uprostřed válečné Paříže, s nálety nepřátelských letadel, náhodně v metru setkává s dívkou Lucií. Ta z existenčních důvodů nedokončila studium malířství a živí se malováním obrázků na objednávku bohatých zákazníků. Oba mladí lidé, neuspokojeni dosavadním životem, válečným běsněním a rozvraty mezilidských vztahů, které vidí kolem sebe, se do sebe zamilují. Jeden druhému navrací svojí láskou víru v život a v sebe sama. Společně nenávidí nesmyslnou válku, která všem přináší jen utrpení, bolest a žal. Sní o budoucím životě, radosti a lásce. Přestože si uvědomují dosčasnost svého snu (Petr má být za půl roku povolán do armády), záměrně se izolují od hrůz světa a uzavírají se jen do své lásky. Okolnímu světu však nemohou uniknout. Na Velký Pátek, při poslechu gregoriánských chorálů, umírají za náletu v troskách Chrámu. Jejich smrt je stejně nesmyslná, jako celá válka, kterou odsuzovali.
The image “http://files.tarzan.cz/kniha-detail/72608444690703.jpg” cannot be displayed, because it contains errors.
Velice pěkná knížka, která vám zabere jedno odpoledne :-)

Rušim blog :-/

1. dubna 2008 v 23:14 | Sharul |  vše o tomto webu
No už je to tak... holt blog je žrout času, kterého nemam nazbyt. Už mě prostě nebaví se tady o to po roce a čtvrt starat. Mám jiný zájmy a nechci od rána do večera sedět u internetu a zkoumat, jestli mi přibyl komentář, či jestli se mi zvedla návštěvnost. Hlavně mi nepiště, že je to škoda, protože tím stejně nepomůžete - již jsem rozhodnuta.
.
.
.
.
.
.
.
Přece byste mi to na prvního apríla nevěřili :-D
Promiňte, ale já musela =-D

Povídky z jedné kapsy - Karel Čapek

1. dubna 2008 v 17:25 | Sharul |  Četla jsem ...
Sborník vcelku zajímavých povídek o zlodějích, strážnících, soudcích a podobných věcech z pera Karla Čapka patří ke skvostům české moderní prózy a právem náleží do zlatého fondu české literatury. Příběhy s kriminální zápletkou s nadpřirozenými a parapsychologickými jevy autor povýšil na studie člověčenství, které dokáží vždy překvapit a zaujmout. Náměty povídek jsou natolik originální, že byly mnohokrát použity pro filmové zpracování.
The image “http://knihy.abz.cz/imgs/products/img_224860_main.jpg” cannot be displayed, because it contains errors.
Povídky jsou docela zajímavé a kdyby nebylo té "staročeštiny", tak by se to četlo mnohem lépe.