Červen 2008

Jak se mají Mayové - Zdeněk Šmíd

28. června 2008 v 9:28 | Sharul |  Četla jsem ...
Autor se spolu se s kamarády vydal na cestu po jižním Mexiku a Guatemale, do míst, kde dodnes žijí kmeny Mayů. Po Mexiku cestují s "mastňáckým" autobusovým zájezdem, ale Guatemalou se již probíjejí sami v pronajatých džípech, indiánským autobusem či pěšky. Jádro knihy tvoří příhody ze středoamerické džungle, mayských vsí a hor. Originální, humorně-lyrickou formou tak autor přibližuje minulost i dnešek obou zemí, přírodu i duchovní svět dnešních Mayů.
The image “http://knihy.abz.cz/imgs/products/img_162069_main.jpg” cannot be displayed, because it contains errors.

Zas něco

24. června 2008 v 14:14 | Sharul |  Kecy
Muj vlastní anděl mě kazí, včera mi připálil, dneska mě opil..... Tak se po dlouhý době snažim zas vyplodit nějakej článek vo tom, co dělam, zažívam a tak podobně. No, tak sme nedávno měli v rámci školy praxi dva tejdny, ale my chytřejší (nebo línější ? ) sme si sehnali razítko a udělali si prázdniny. Skoro celou praxi sem strávila s Otou a jeho skvadrou ze základky a věčně sme chlastali a chlastali. Po zhruba
aha super, tři třtvrtiny článku najednou zmizely kurva

Hašiš a jasnozřivost - Gustav Meyrink

23. června 2008 v 15:46 Četla jsem ...
Tento útlý svazek obsahuje na necelých šedesáti stranách formátu A6 devět krátkých textů Gustava Meyrinka, jednoho z představitelů magického realismu. Celý soubor ukazuje magický svět okultismu, alchymie, magického realismu, východních náboženských praktik atd. Z těchto spíše esejů nebo úvah vybočuje "Hodinář" jako čistě fantastická povídka, která má onu správnou pitoreskní a makabrózní atmosféru.
http://www.elegenda.sk/kthumb/admin/imgs/produkty/img1172057812.jpg

Knihomol ráže 303

16. června 2008 v 16:54 | Sharul |  Odkazy
To je fórum o literatuře a knížkách, takže pokud jste v životě aspoň něco přečetli, tak tam určitě zajděte a něco napiště ať nás tam není tak málo =-)
The image “http://knihomol.krik3t.org/styles/SubLite/imageset/site_logo.gif” cannot be displayed, because it contains errors.

Nikola Šuhaj loupežník - Ivan Olbracht

14. června 2008 v 14:42 | Sharul |  Četla jsem ...
Celý příběh je vsazen do zakarpatské Rusi. Tento kraj je zapomenutý, lidé jsou zde velmi chudí a jejich jedinou obživou jsou zdejší lesy, kde prý ještě žije Bůh a kde můžeme najít nejrůznější začarovaná místa, kam by nevkročil ani jelen, ani medvěd, ani člověk. Ivan Olbracht zde vytvořil dvě roviny - legenda Nikola a jeho skutečný život - které se vzájemně prolínají. Kniha má jako poslání vyjádřit oprávněné spravedlnosti lidí a touhu po svobodě.
Děj knihy začíná za války, kdy mladý Nikola Šuhaj a jeho německý kamarád utekli z fronty a schovali se v chýši jedné ruské ženy. Ta jim namíchala lektvar, díky němuž se od nich budou odrážet všechny kulky a nebude je možno zastřelit. Na oplátku jí slíbili, že si vezmou její dvě hloupé a zablešené dcerky. Na druhý den však zjistili, že je to čarodějnice, a tak ji zabili a utekli. Poté se rozešli každý svou cestou a nikdy se už nespatřili. Po válce se Nikola vrací domů do rodné Koločavy, kde také bydlí jeho milá Eržika, se kterou se pravidelně schází, a kterou velmi miluje. Jenže po válce je Koločava v totální bídě, a tak Nikola začíná řádit. Vyrabuje místní notářství a židovské obchody, sesadí starostu a nastolí nový řád. To se ale nelíbí četníkům, tak na něj druhý den posílají ozbrojenou eskortu vojáků, kterou ho chtějí přinutit k poslušnosti. V tuto chvíli se však Nikola stává obávaným loupežníkem a zároveň legendou. Bohatým bere a chudým dává a nikdy nikoho - mimo sebeobranu nebo ze spravedlivé msty - nezabije. Se svými kamarády a mladším bratrem Jurajem přepadává poštovní vozy, bohaté Židy, krade zboží a peníze, které pak dává lidem. Četníci se ho pořád pokouší lapit, ale nedaří se jim to, tak lapí Eržiku, všechny, co s ním kdy promluvili, bijí je a pronásledují. Všichni se však drží s ním. Nakonec četníci spolu s Židy vypisují odměnu na jeho hlavu. Jeho kamarádi však této odměně neodolají a vydají se ho zabít. Dalším důvodem je že Nikola zabil otce jednoho ze svých kamarádů. Vylákají ho na louku a jeden z jeho kamarádů mu zatne zezadu sekyru do hlavy a Nikola umírá. Nakonec však stejně žádnou odměnu nedostanou. Eržika se po jeho smrti znovu vdá a porodí jeho dceru Anču. Nikola je pohřben na Koločavském hřbitově, bez náhrobku a bez rakve, ale jeho legenda žije dál v Koločavských lesích.
http://img1.odklepnuto.cz/image.php?size=big&mode=item&id=2404152
Mnohem lepší horor než leckdy ty vaše americký debility, co dávaj v kině =)

Pohádka

8. června 2008 v 20:06 | Sharul |  Všechno možný
Tuhle pohádku jsem našla v počítači a napsala jsem jí asi tak před pěti lety, takže omluvte i to, že je bez diakritiky =)
Chaloupka a vlci
Byla jednou jedna pernikova chaloupka a v ni zil kral a kralovna a jejich sluzka byla karkulka. Jednoho dne se kralovne narodilo dite, byl to syn, ale mel vlci podobu. A tak kdyz dospel 11 let, sezral karkulku a kral s kralovnou uz nemeli sluzku. Tak si najali jinou, tentokrat to byla princezna se zlatou hvedzou na cele, ale kralovi se nelibila ta hvezda, tak ji nechal setnou hlavu a uz ji nikdo nerekl jinak, nez Bezhlava princezna. A tak sel zivot dal a kdyz jejich synovi vlkovi bylo 18 let, rozhodli se, ze mu najdou nevestu, aby mohl zdedit jejich palac - pernikovou chaloupku. Byl to vsak problem, vlk koho potkal snedl. Rozhodli se tedy, ze vlka daji do utulku a poridi si dalsi dite. Kdyz se za nekolik mesicu narodilo dalsi dite, melo opet vlci podobu. Kralovna a kral byli zoufali. Presto ho vychovali, byl to preci jejich syn. Onoho letniho vecera, sedel kral se svym pritelem na zahrade a hrali pokra. Jaktak hrali a hrali, videl kral jak se kolem plotu plizi velky vlk. Sel tedy pro dyku, ze ho zabije a bude mit kuzi, kterou bude moci prodat. Kdyz vesel do sveho pokoje aby si vzal zbran, kralovna se ho ptala, proc si ji bere. Na vlka draha - odpovedel kral. Kralovna zacala brecet a prosit ho at ho nezabiji, ze je to jeji milenec. A kralovi doslo, ze vsechny ty vlcata, ktery se jim narodily, nebyly jeho, ale toho vlka. Dal tedy kralovnu uvrhnout do vezeni a vlka si dal k veceri. A jelikoz meli jeste dva vlky, tak usporadal party v cele pernikove chaloupce a pozval i bezhlavou princenu a vsechny sousedy. Vecirek vyvrcholil tim, ze si dali zakusek - usmazenou kralovnu. Zili stastne a bez vlku az do smrti.

Osude mám z tebe strach

8. června 2008 v 16:13 | Sharul |  Výkřiky do tmy
Proč je ten život občas kurva nebo svině ? Osude mám z tebe strach...

http://nicoleleeartistry.files.wordpress.com/2008/03/destiny_life_cover_cropped_op_800x462.jpg

Vandr po Sedlčansku

1. června 2008 v 22:37 | Sharul |  Ekšns
Původní myšlenka byla ta, že sednem na vlak, který přijede jako první. To jsme taky udělali, ale konečná byla hned za Prahou v Senohrabech. Jelikož Martin ještě neviděl naší chalupu, tak mě napadlo, že bychom se tam po cestě mohli podívat. Vlakama jsme dojeli do Heřmaniček a odtud pěšky do Sedlec - Prčice. Tam jsme zkejsli asi dvě hodiny v hospodě. Poté jsme se vypravili do Kvasejovic, kde máme tu chalupu, zde jsme pobyli tak hodinu. Když se setmělo, vyrazili jsme na nedalekou zříceninu, kde jsme také nocovali. Popravdě řečeno, docela jsem se po tmě v hustym lese bála =D. Ráno jsme se šli koupat do Nových Dvorů a pak do Jesenice na oběd. Odtamtud jsme to vzali stopem do Heřmaniček a zpět do Prahy na vlak.
my jsme to samozřejmě šli pěšky =))
psa chudáka to vedro nějak zmohlo...
tady jsme spali
a jedna retro-fotka nakonec