Listopad 2008

Sonata Arctica

29. listopadu 2008 v 17:49 | Sharul

Dneska bych vám chtěla přiblížit další z mých oblíbených kapel.

Sonata Arctica je power metalová skupina, která pochází z Finska, konkrétně z města Kremi, existuje od roku 1996.

Založili ji Tony Kakko, Jani Liimatainen, Marko Paasikoski, Tommy Portimo a Pentti Peura jako hard rockovou skupinu s názvem Tricky Beans, kterou o rok později (1997) přejmenovali na Tricky Means. Až v roce 1999, kdy se hraný styl již zcela přeměnil v heavy metal, dostala skupina své dnešní jméno Sonata Arctica. Od té doby se tato kapela začala prosazovat na power metalové scéně a dnes prý patří mezi nejžádanější seskupení tohoto stylu.


Nyní je v kapele toto obsazení:

Zpěv - Tony Kakko
Kytara - Elias Viljanen
Bicí - Tommy Portimo
Basskytara - Marko Paasikoski
Klávesy - Henrik Klingenberg




Alba

* Ecliptica (1999)
* Silence (2001)
* Songs of Silence (2002)
* Winterheart's Guild (2003)
* Reckoning Night (2004)
* For The Sake Of Revenge (2006)
* Unia (2007)
* Deliverance (2008)



Za sebe bych chtěla doporučit aspoň tyto nejznámější songy: Shy Fullmoon
Still loving you a I want out

Listopade, listopade...

25. listopadu 2008 v 18:35 | Sharul |  Kecy

A je to tady, další z mých ojedinělých depresivních "keců".

A proč to ? Hm, možná počasí...možná to, že mi nevychází skoro nic a možná to, že lidi kolem se mění, nebo se měním já ? Výjimečně mě do těchto černých myšlenek nestrhla škola...

Před chvílí jsem si četla nějaké staré články, co jsem psala na blog kdysi. Přišla jsem na to, že přesně před rokem jsem měla uplně tu samou náladu, prostě litopad = měsíc depresí.

Teď tu poslouchám nějakou hudbu a přemýšlím, jak pokračovat v článku. Vyjadřovat k Vánocům se nechci, nemám je ráda, obzvlášť když vím, že je nemám s kým trávit, tím mám na mysli nějakého partnera, né mámu. Na Silvestra všechny plány padly, chtěli jsme jako minulý rok najmout na týden chatu na horách, bohužel již byla zabraná a všichni ostatní mají už jiné plány... Doufám aspoň, že mi v lednu vyjde výlet do Brna, to je jedna z mála věcí, na kterou se těším.

Dnes mě výjimečně ve škole nebavilo nic, celých sedm hodin jsem se těšila domů a když jsem přišla, bylo mi nanic. Chtěla jsem konečně napsat jednu práci do školy o Albertu Camusovi a jeho díle "Cizinec". Sedla jsem si k počítači a udělalo se mi blbě, tak jsem si šla lehnout, probudila jsem se asi po pulhodině a musela jít do tý ledový zimy se psem, takže bomba.

Neustále si kladu otázku smyslu života, takhle jak žiju mě to prostě nebaví, co mám pro to udělat ? A proč ty nejlepší lidi se kterýma si rozumím jsou jen na icq ? Neříkám, že bych si s lidma v Praze nerozuměla ale jsou prostě...jiní.

Nechtěla jsem původně o tom cokoliv psát, ale dá se říct, že mi "vykecávka" leckdy pomůže...a teď budu muset do jazykovky, kam se výjimečně taky netěším.

Znáte kuřecí techno ? :D

24. listopadu 2008 v 17:32 | Sharul |  blbosti

Nemohla jsem, když mi ho Zelda ukázal :D.

Praha, Brno, Ostrava

23. listopadu 2008 v 14:09 | Sharul |  Kecy
Včera jsem byla u babičky, slavila 75.tiny. Než jsme k ní jeli, vyzvedl mě táta a hnedka první šok. Má nové auto, luxusní Mazdu 6, protože mu to předešlé ukradli (Ford Focus), ale zase ho našli díky tomu zabudovanému satelitu, radaru nebo co to je :D Ale prodal ho a koupil si toto jiné, které se prý tak nekrade. Ale původní myšlenka byla ta, že táta je teď takový cool a in, od té doby co má o 17 let mladší manželku, má dvoupatrový byt, televizi plazmovou přes celou zeď, kožené sedačky, kravskou kůži v obýváku na zemi a buhví co ještě, jenže my s bráchou nesdílíme ani setinu toho jeho luxusu a přitom jeho nevlastní syn má vše na co si vzpomene a je díky tomu takový hrozně.....rozmazlený bohužel.....

Po dlouhé době jsem také viděla bratránka, kterému teď v zimě bude 16, čím dál víc s s ním rozumím a stává se z něj metalák pomalu :D jinak mi říkal, že mu umřela babička, která bydlela v Ostravě, tak zdědili jejího psa a mají ho v paneláku teď. Pak mě ještě pozval na svatbu jeho sestry (takže vlastně mé sestřenice :D), která bude ale až v srpnu. A já se těším, protože jsem ještě nikdy na žádné svatbě nebyla a už jsem si říkala, že první svatba na které se vyskytnu, bude ta moje :D teda pokud najdu nějakého ochotného člověka, který by to se mnou vydržel :D

Večer jsem byla s kamarádkou na jedné takové "pařbě" :D v centru a ona si přivedla svého kamaráda, tak jsem s ním povídala a on že studuje v Brně výšku (je z Prahy), že každý den tam dojíždí protože mu nepřidělili kolej a že to není tak hrozné, což mě podnítilo k tomu, že bych si fakt mohla podat přihlášku na výšku do Brna (na pedagogickou) o čemž jsme se bavili nedávno se suXem, že on se tam bude asi taky hlásit. Ale to je až za dlouho, nejdřív musím zvládnout frašku jménem maturita a pak se uvidí, což mi připomíná, že mám na záchodě vylepedé všude po dvěřích a po zdech maturitní otázky z češtiny a dneska jsem si zrovna přečetla větu "Člověku není přáno, aby znal dopředu svůj osud"..a je to asi tak dobře, nechám se překvapit, kam se tedy dostanu/nedostanu.

A teď se půjdu učit matice a determinanty a vy se mějte famfárově, jak by řekl František z kouzelné školky :D

Article like a letter

21. listopadu 2008 v 21:07 | Sharul |  Kecy

Cizinec - Albert Camus

21. listopadu 2008 v 17:20 | Sharul |  Četla jsem ...
Román vyprávěný v první osobě a odehrávající se v Alžírsku, jedno ze stěžejních děl ovlivněných existencialismem. Úředníček Meursault přivykl rytmu úřední práce, jídla, plavání, spaní a milování. V první (dějové) části knihy se vrací z pohřbu vlastní matky, jejíž smrt ho nechává nekonečně lhostejným. Brzy po pohřbu navazuje povrchní známost s bývalou kolegyní Marií. O víkendu jede s pochybným sousedem Raymondem Sintésem k moři, kde potkají přítelovy arabské nepřátele. Meursault následně jednoho z nich pěti ranami z revolveru takřka rituálně zavraždí. Ve druhé části jsou popisovány výslechy a soud Meursaulta. U soudu je dokazována jeho necitelnost a cynismus (neplakal na pohřbu své matky), je odsouzen k trestu smrti. Román končí Meursaultovým čekáním na smrt, je zde popisována jeho rozpolcenost, pomalé smiřování se smrtí a víra ve vlastní pravdu. Jedná se o absurdní román, Meursault je cizí ke svému životu, neadaptovaný na lidskou společnost. Je pasívní uprostřed událostí, které se ho bezprostředně dotýkají. Nechce se ospravedlnit a umře s vědomím své pravdy. V závěru se ukazuje zbytečnost této útěchy.

http://librarius.cz/images/62001-64000/63497.jpg

Máslo na hlavě - Jana Bryndová

21. listopadu 2008 v 17:17 | Sharul |  Četla jsem ...
Humorná novela o ženě, která dokáže s vtipem a šarmem vybruslit z každého trapasu. Třiatřicetiletá mírně neurotická překladatelka Dana o sobě často pochybuje. Situace, ve kterých se ocitá, se obvykle vyvíjejí úplně jinak, než sama očekávala, a často končí fiaskem… Chce žít podle svých představ… ale věc se jí vždycky nějakým způsobem vymkne z ruky... Dana tuší, co by neměla dělat, a přesto se do toho pouští. Neustále ji pronásleduje pocit, že má máslo na hlavě. Nikdy neprožila déle trvající citový vztah, po kterém tak touží. Jednoho dne potká muže s poetickým příjmením Krásný a kolotoč bláznivých příhod se naplno roztáčí. Daninými spoluhráči v absurdních situacích jsou její dominantní matka, která vymýšlí jeden nesmysl za druhým a dceru neustále kritizuje, homosexuální kamarád Roman se sklony k depresím, pijanka Irena, zahraniční studentka Adéla a potrhlá sousedka. Ti všichni různým způsobem prožívají podobné komické historky jako Dana.

http://files.tarzan.cz/kniha-detail/98845616579054.jpg

Pár mých EMO fotek :D

20. listopadu 2008 v 18:13 | Sharul |  About me
No dobře, nejsou to emo fotky, jen mě zajímalo, kolik nalákám lidí :D ...A jinak, vubec nemám chuť psát teď články ani vlastně nemám nápady, o čem by měly být...


Dodatečně pár akcí

19. listopadu 2008 v 22:05 | Sharul |  Ekšns
Nechce se mi do detailů popisovat všechna místa, kde jsem za poslední tři měsíce byla, ale našla jsem v počítači pár fotek, které byly dle mě zveřejněníhodné =o)


s Deny, myslím, že to jednou dotáhneme na profesionální krasobruslařky :D

holubička ? :D

z návštěvy u táty vzniklo následně rodinné foto, kde můžete najít mě, dva bráchy, tátu a nevlastní mamču :o))

a nakonec fotka ještě ze září, kdy jsme absolvovali výlet na vodu :o))

Dlouho nic....

10. listopadu 2008 v 21:50 | Sharul |  Kecy
...jsem nenapsala, to proto, že jsem čekala, že budete u minulýho článku trošku aktivnější, zklamali jste mě. Teď už ale ten článek není na prvním místě, takže si ho nevšimne už vubec nikdo.

Dneska dopoledne/odpoledne mi nebylo moc dobře, možná na mě něco leze, nevím. Šla jsem si lehnout a měla jsem takovej zvláštní sen, odehrávalo se to částečně ve středověku a částečně v naší době, moc si toho nepamatuju, ale vím, že bylo léto a já chodila po Praze v plavkách :D

V pátek jsme byli s mámou a Radkem (což je její přítel) v Makru, o tom snad napíšu někdy samostatnej článek, protože jsme nákupem strávili asi 5,5 hodin a za tu dobu se odehrálo takovejch paradoxů, že by se jeden nestačil divit.

V sobotu jsem pak s kámoškou šla do kina na Kozí příběh. Většina kritiků tento film smetla, ale mě se líbil. (Možná proto se mi zdálo o středověku.) Potom jsme se ještě sešli s Lukášem (což je muj kamarád a muj někdejší bejvalej :D, Lukáši jestli to čteš, zdrž se prosím komentářů :D) na pokec a ták a zašli jsme do jednoho podniku na Újezdě, kde jsme potkali Noisebrothers ze Streamu ! chtěli jsme navázat rozhovor, ale nakonec k tomu nějak nedošlo :D. Pak jsme ještě navšívili jeden provařenej disco klub na Andělu a sobota byla pryč.

Momentálně mě docela štve Zelího halloween, nakterej se třetí rok po sobě nedostanu a budu se asi muset spokojit pouze s fotkama. Škoda, letos to neni v Praze, tím víc mě to sere.

Další zjištění se týká mýho učitele v jazykovce. Vzhledem k tomu, že je mladej, sympatickej, vysokej a já nevim co ještě, zadala jsem jeho jméno do googlu, načež mi to vyplivlo jeho životopis, fotky atd a hlavně zjištění, že je to prej kytarovej virtuóz. ODKAZ Příště mu musim nenápadně naznačit, že ani mě neni hudba cizí :D

Dneska jsme se s Deny sešly ráno na zastávce (děláme to každý den, jezdíme spolu totiž do školy) a ano i dnes jsme jely do školy:D. Bohužel však zbytečně, protože jsme zjistily, že nám dnes odpadly všechny (dvě) hodiny, co jsme měli mít, tudíž i čtvrtletka z matiky, juchů :D

Menší aktualizace: 11.11.2008 22:36
Tak ta matika nakonec měla bejt...dneska jsem se dozvěděla, že to akorát zástupce zeslonil (to je jako zkonil, ale tisíckrát horší :D) jo a přikládám jednu fotku s Lukšou ze soboty, kterou jsem teprv teď přetáhla z mobilu ;)


Tak to je žrádlo :D

5. listopadu 2008 v 22:32 | Sharul |  Všechno možný
Možné to nebude tak horký pro vás jako pro mě, ale stejně :D. Objevila jsem na YouTube (nečekaně) video, který obsahuje zpěvy našich učitelů ( a školníka ). Bylo to natočený tušim pro loňskej maturiťák, na kterým jsem ale nebyla.

Tak, tady je video.


Ale to není všechno, mám tady takovou malou soutěžku, schválně koho byste tipli, že je školník, kdo je herec/herečka a kdo ředitel/ka ? (Prosím ty, co to vědí ať neprozrazují) a další věc, když rozkliknete článek, tak uvidíte anketku, ve které prosím hlasujte :o) a pořád to není vše, jako bonus přináším další video a to prozměnu obsahuje jeden den na naší škole ;-)



Aktualizace: tak ředitel je napsanej v titulkách, takže toho nehádejte :D jsem si toho akorát předtim nevšimla ;)

Jo a za odměnu si TADY můžete nechat vyčistit monitor :o)

Trabls

4. listopadu 2008 v 17:38 | Sharul |  Kecy
Poslední dobou nemůžu spát. Nikdy jsem s tim neměla problémy a najednou bez prášků na spaní neusnu. Těžko říct, čím to je. Když jsem se svěřovala mámě, ptala se mě, jestli nemam nějaký problémy, jestli mě něco trápí, řekla jsem jí že ne. Dneska jsme ve škole psali úvahu na téma smysl života a to mě nakoplo k tomu, aby se nad tím zamyslela. Takže jaký je tedy ten smysl života ? Být úspěšný, mít domov, lásku, peníze, zkráceně si ten život vlastně užít. Pak jsem se zasekla a chvíli okusovala propisku, moje myšlenky se ubíraly tím směrem, kde jsem se sama sebe ptala, jestli i já si ten život užívám. Mám totiž takový divný tušení, že ne, že mi něco uniká, že žiju neuplně. Peníze a úspěch pro mě nejsou prioritou a láska ? Mám pocit, že mi zas tak nechybí, ale když se občas zasním a představím si, jaký to bylo, když jsem se mohla někomu svěřit, o někoho se opřít, musím uznat, že to bylo fajn. Asi na tom něco bude, když se říká, že bez lásky člověk nemůže žít a stejně tak to začínám cítit já. Jenže muj trabl je ten, že i kdybych někoho měla, nemohla bych mu poskytnout tolik svýho času, jako jiní věnují svým partnerům bohužel. Naštěstí mě teď docela při životě udržujou bicí, jak lekce, tak i vidina kapely, snad to všechno klapne :o)

Aktualizace 5.11. 2008 15:03
Asi jsem zralá na antidepresiva nebo na psychologa :D včera jsem měla další nervovej újezd (nebo jak se tomu nadává, když vám ujedou nervy).

The image “http://fotky.welryba.cz/images/i20.jpg” cannot be displayed, because it contains errors.

Foto: brácha

Video about me

3. listopadu 2008 v 14:00 | Sharul |  About me
já snad založim sekci videa, protože v poslední době sem nic jinýho nedávám :o) Včera jsem se celý večer zabývala mým životopisem, až jsem z toho udělala video, kdo má zájem, nechť se koukne ;)


Aktualizace: spousta lidí mi to zkritizovalo, že prej je to nanic, nuda, hrozný atd. :D tak na to možná radši ani nekoukejte :D

Přihlásila jsem se do soutěže

2. listopadu 2008 v 17:54 | Sharul |  vše o tomto webu
Do soutěže o nejlepší video, který obsahuje reklamu na blog. Stoprocentně vím, že nevyhraju, ale což. Mimo to mi nefunguje photoshop, takže tam nemůžu vecpat žádný výtvarný vychytávky, stejně je to jedno ;) jo mimochodem mi to video zabralo asi tak 15 minut, žádný sraní s tim prostě :D



a ještě banner ;)


Get firefox

1. listopadu 2008 v 15:34 | Sharul |  blbosti