Květen 2009

Nemocnice - Jan de Hartog

31. května 2009 v 19:49 | Sharul |  Četla jsem ...
Román o otřesných poměrech v jedné houstonské nemocnici...


Jaký to bylo

30. května 2009 v 9:22 | Sharul |  Kecy
Už od září jsem si říkala, jak si začnu shánět maturitní otázky, od ledna se je začnu učit a v květnu nebudu mít stres z toho, že něco neumím. Přestože jsem to měla naplánováno do puntíku, někde se stala chyba a já se kromě češtiny neučila ani o svaťáku. A to ještě proto, že mě čeština baví.

Večer před maturitou jsem byla ještě relativně v klidu, psala jsem si seznam přečtené literatury, který jsem pak stejně zapomněla doma ( což byla moje domněnka, poněvadž jakmile jsem ve škole napsala nový seznam, ten starý jsem našla založený mezi maturitními otázkami :)). Nicméně jsem přišla do školy, posměšně jsem panu zástupci poukázala na českou vlajku, která visela obráceně, pak mi učitel slíbil z maturity jedničku, kterou jsem pak stejně nedostala a jelikož jsem byla na řadě jako poslední, šla jsem si sednout na chodbu s domněním, že se za tu hodinu a čtvrt ještě něco naučím. Když jsem vešla do třídy, losla jsem si otázku ze ZSV, kterou jako jedinou neměla, tudíž jsem si ji ani nepřečetla. Z češtiny jsem si taky nevytáhla přesně to, co jsem chtěla a z ostatních dvou předmětů (grafika a ekonomika) jsem získala otázky, o nichž jsem neměla ani páru. Na potítku jsem nevypotila téměř nic. Asi viděli, že jsem uplně v háji, tak mi dávali nejprimitivnější otázky. Něco jsem tam žbleptla a za několik minut mě vyhnali, že jim to stačí. Když se vyhlašovaly výsledky, dozvěděla jsem se, že mi dali 1 2 2 3 3, vůbec si nedokážu vysvětlit, jak jsem za to, co jsem tam předvedla, dostala takhle "dobrý" známky. Z toho snad vyplívá jediný závěr a to, že maturita opravdu JE fraška.