Říjen 2011

Povětroň - Karel Čapek

31. října 2011 v 17:22 | Sharul |  Četla jsem ...
Tahle knížka se ještě týká mého předchozího studia literatury, kterou jsem teda četla už loni, jen jsem ji sem zapomněla dát, takže pouze stručně:
Povídka "Povětroň" je čtverým pohledem na záhadu případu X, který se zřítil s letadlem a zemřel, aniž se probral z bezvědomí. Naprostá neznámost člověka, který nemá "ani tvář, ani jméno, ani vědomí", je hlavní motivací pro rozvíjení čtyř příběhů, které se snaží porozumět událostem předcházejícím pádu letadla. Proto se milosrdná sestra, jasnovidec, básník a lékaři snaží, každý svou vlastní metodou, sestavit životní příběh umírajícího pacienta. Indicií, které by mohly cokoliv o životě neznámého napovědět, je jen velmi málo - několik cizích mincí, dvě slova nemocného, jizva na noze. Přestože ve všech verzích osudu případu X, jak jej vypráví milosrdná sestra, jasnovidec, básník i lékaři, je jasně patrné subjektivní hledisko vypravěče, objevují se nezávisle na sobě i místa shodná.

Babička - Božena Němcová

31. října 2011 v 17:19 | Sharul |  Četla jsem ...
Tak jsem poprvé tuhle knížku teď přečetla celou. Nemá smysl sem psát děj, protože ho stejně každej zná. Jenom, že se mi to líbilo a bylo to místy velice emotivní.

Drasticky děsivý Dexter - Jeff Lindsay

31. října 2011 v 17:17 | Sharul |  Četla jsem ...
Moje slabost pro seriál Dexter mě donutila koupit si (a také přečíst samozřejmě) trojknížku s prvními třemi dexterovskými příběhy. První půlka knihy - super! Totožnost se seriálem je evidentní, ale druhá půlka - wtf?! Bacha spoiler - jako že LaGuerta je mrtvá hned v prvním díle, to bych přešla, že Debra je v knize Deborah a o Dextrovi ví, že je vrah, to už mi přišlo divný, ale že mrazákovej vrah Brian (Dexiho brácha) vypadá jako kdyby byl jeho dvojče a policie si je plete, to už je fakt ulítlý. Tohle je snad jediná kniha, která je horší než televizní zpracování, nehledě na to, že knížní Dexter má super šestej smysl, super intuici a vůbec všechno tak skvěle předvídá. Myslí si, že prostituky vraždí sám, jenom si to nepamatuje. Seriál je o trochu reálnější.

Jen slova (Just words) - Petr Mikeš

31. října 2011 v 17:05 | Sharul |  Četla jsem ...
Útlý svazek dnes již velmi neoblíbené poezie. Mě to baví. Navíc je to ozvláštněno tím, že autor píše verše v češtině i v angličtině. Jinak jeho básně mě velmi zaujaly svou hlubokou myšlenkou. Pro mě je tato sbírka zdroj inspirace.

Lakomec - Moliere

31. října 2011 v 16:57 Četla jsem ...
Tento dramatický svazeček z roku 1953 jsem za 90,- zakoupila v jednom strakonickém antikvariátu. Velice účelně zaplnil mé cesty autobusem, které by byly jinak velice úmorné.

Harpagon, hlavní postava hry, je lakomý a nepřejícný člověk zvyklý dostat vždy to, co chce. A tak se taky usmyslel, že si vezme za ženu mladou chudou dívku Marianu. Svým dětem, synu Kleantovi a dceři Elišce, již domluvil staré, avšak bohaté nápadníky. Potomci se ale jeho rozhodnutí brání, neboť každý z nich si již sám vyhlédl svou lásku. Eliška se zamilovala do Valéra, sluhu vlastního otce, a Kleant si dokonce shodou okolností vyvolil otcovu nastávající, Marianu. Ani jednomu z nich se však do přiznávání svých citů otci nechce, mají totiž strach z jeho reakce. Když ale Harpagon pozve Marianu domů a řekne, že se rozhodl si ji vzít, Kleant se ke své lásce k ní konečně přizná. S otcem se pohádají, po Marianě touží oba. Během jejich hádky ukradne Štika, Kleantův osobní sluha, Harpagonovu truhlu s penězi a později ji předá Kleantovi. Když to Harpagon zjistí, začne šílet a podezřívat všechny kolem. Prvním vyslýchaným je jejich správce Valér. Při výslechu však dojde k nedorozumění- Valér si myslí, že ho Harpagon obviňuje ne z krádeže, ale z lásky k Elišce, a tak se ke všemu přizná. Harpagon se tedy domnívá, že už našel viníka, a ještě ten večer uspořádá večeři, na niž pozve jak svou nastávající Marianu, tak Anselma, kterého určil za ženicha své dceři - Anselm byl totiž bohatý a jako jediný ochotný vzít si ji i bez věna. Při rozhovoru u večeře se však všechno změní - ukáže se, že Valér je vlastně Mariany ztracený bratr a Anslem jejich otec!
Kleant slíbí otci vrátit jeho truhlu pod podmínkou, že schválí sňatky obou svých dětí s oběma dětmi Anslemovými. Zištný Harpagon souhlasí, štědrý Anselm dá věno oběma svým dětem. Hra tedy končí poměrně šťastně i přes to, že se vlastně nic dobrého nestalo a Harpagon zůstal stále takovým lakomcem a hrabivcem, jakým býval.

Teď

10. října 2011 v 9:18 Výkřiky do tmy
Lístky květin už vadnou, prach se usazuje a padají stíny. Ani můj život nebude už nikdy jiný.

Tak

9. října 2011 v 10:04 Výkřiky do tmy
Nedoufat a nebát se.

Já?

8. října 2011 v 23:48 Výkřiky do tmy
Cítil jsem kámen v ústech, slyšel jsem ticho, jež bylo pusté, viděl jsem záblesk v mlze husté. V očích krev a v hrdle drny, v dlaních trny a v uších řev. Přesto jsem věřil, že je to, že musí to být jen můj zpěv...